Když se chystal vojenský úder Spojených států na Sýrii, který se pak coby odveta za údajný chemický útok uskutečnil jako velmi omezená akce za podpory Velké Británie a Francie, objevovaly se úvahy o možném vypuknutí třetí světové války. Je svět na pokraji takového konfliktu?

Nedomnívám se, že hrozí další světová válka. Rozhodně ne v tom stylu, jak vypadala druhá světová válka. Na to jsou všichni moc dobře vyzbrojeni a zároveň nemají dost vojáků v poli. Spíše nevědomky sledujeme první fáze války, jak byla předpovězena v knize „Střet civilizací“. Podrobnější rozbor si lze přečíst na Neviditelném psovi v příspěvku Jiřího Weigla proneseném na konferenci „10 let od smrti Samuela Huntingtona. Opravdu žijeme v éře střetu civilizací?“

Kdybych měl hodnotit vystoupení Spojených států a jejich pomocníků ve zmiňovaném úderu na Sýrii, tak mi připomnělo cosi, jak by mohla vypadat moderní americká kovbojka. Tedy v dnešním politicky korektním duchu. USA a jejich spojenci coby šerif a jeho pomocníci vstoupí do baru, kde už se to řeže a mydlí od včerejšího večera. A to každý s každým. A jak pravil klasik, „diváka už pranic nezajímá zápletka prvního dějství“. V každém případě divák už neumí rozeznat, kdo je ten „zlý“ a kdo „dobrý“. Než šerif vejde do saloonu, zatelefonuje barmanovi, aby všem řekl, že se dostaví a „s ním přijde zákon“.

Když vstoupí, vystřelí ze Smith & Wesson, jeho kámoši, protože nemají na pořádné zbraně, vystřelí ze svých vzduchovek. Společně rozstřílí skříňku, na kterou někdo napsal neumělou rukou nápis „Tabákové výrobky“. A šerif zařve: „To máte za to, že jste tady kouřili! Mně to moji zvědové nahlásili! Nevíte, že je to zákonem zakázaný?!“ Pak překročí několik mrtvol, špitne barmanovi, že ty díry ve stropě potom zaplatí, a se slovy „Vy jedni, vy zlí hoši, co tady kouříte, abych se příště ještě víc nerozzlobil“ opustí scénu středem.

Osazenstvo saloonu pak ihned po jeho odchodu vytáhne své kolty, winchestrovky, medvědobijky, kinžály, dýky, škrtící lanka, plamenomety a podobně a dá se hned zase do zločinecké práce. Zmydlit každého, kdo se dotyčnému nachomýtne.

Z hrůzy si člověk nemá dělat srandu. Ale akce „odplaty za chemický útok“ byla skutečně směšná. A tragická zároveň. Zvláště porovnáme-li údajný počet obětí onoho údajného chemického útoku, 64, s počtem celkových obětí konfliktu, což je cca 470 tisíc lidí. Navíc působí směšně, když se obecně v mainstreamových médiích tají jiné skutečnosti. Jako zprávu o skutečných událostech v Sýrii, třeba v Damašku. Kde existuje „kapsa“ džihádistů, kteří střílí na obyvatele Damašku z minometů a podnikají sebevražedné atentáty. Daleko větší počet obětí měla nedávno událost, o které u nás informovala jen MF Dnes, „Nová bitva v Damašku“. Syrská vojska vyjednala odchod části teroristů do Idlíbu, oblasti, kam syrská vláda „odkládá“ poražené povstalce a teroristy. Jakmile odešli, tuto oblast ihned obsadili džihádisté z Islámského státu. Když tam napochodovali syrští vojáci, islamisté je zajali a okolo 120 z nich zavraždili. Některé rozstříleli, s jinými natočili propagační snímky, kde jim opět spektakulárně zaživa uřezali hlavy. Mimochodem, podle zpráv se na dobytí této enklávy v Damašku chystají společně syrská armáda a palestinští vojáci, neboť v oblasti byl veliký utečenecký tábor pro Palestince.

Už chápete, co je to za šaškárnu, ta akce s údajným „chemickým útokem?“

Vy to nazýváte šaškárnou, ze Západu zaznělo, že úder byl slabý a Donald Trump přenechává Blízký východ Rusům a Íránu. Podle europoslance Jana Zahradila má Sýrie funkci náhradního bojiště mezi USA a Ruskem. V našem zájmu podle něho je, aby se z Ruska díky tomu nestal globální hráč a z Íránu regionální hegemon. Na to se prý máme soustředit bez ohledu na různé fake news. Je nezbytný aktivnější přístup Západu, nebo bychom se měli držet víc zpátky?

To je ale objev, že úder byl slabý. To nebyl skutečný úder, to bylo politické divadlo pro voliče ve Spojených státech a na Západě. V USA jsou ve skutečnosti v hluboké ideologické občanské válce. A Donald Trump podle toho jedná. Takzvaná liberální levice je totiž ochotna v zájmu svých cílů zničit Trumpa a s ním celý svobodný svět. I proto je dnes Sýrie hlavním bojištěm o osud naší civilizace. Války mezi „pokrokáři“, tedy levicovými a totalistickými údajnými vzdělanci, přáteli islámu a „vidláky“. Tedy lidmi skutečné práce, majícími za hlavní ideologii svého života vlastně křesťanské Desatero. I když se třeba klasickými věřícími vůbec necítí. Ten úder nebyl úder, to bylo gesto. A bylo provedeno na náhradním bojišti všech proti všem, a to v Sýrii.

Starosti pana Zahradila jsou poněkud opožděné. Dnes se v Sýrii bojuje hlavně mezi islámem a Západem a mezi neomarxistickými americkými demokraty a „vidláky“ celého světa. Rusko už se stalo – také kvůli naší západní neúspěšné politice – globálním hráčem. Jak dostat Írán ze Sýrie, a tedy i z Iráku, kam jsme mu sami pomohli, to je otázka „za tisíc bodou“! Máme se soustředit na co? Být aktivnější, anebo držet se zpátky znamená co? Politika neoconů a nadšenců vývozu demokracie na bodácích – viz Irák – zklamala. Neomarxistická idea pomoci takzvaně demokratickým skupinám v arabských státech a za nadšeného souhlasu internetové západní levice, pošťuchovaná k tomu, aby povstaly, svrhly „diktátory“ a vytvořily demokracii, se ukázala ještě šílenější. Sýrie, Libye, Egypt jsou dnes v proxy světové válce, v jakési zkoušce budoucí občanské a náboženské války. Jako kdysi Španělsko. Západ se nemůže moc držet zpátky, je součástí problému. A my s ním.