Kdo podle vás může za zdražování?

Dnes už máte tunu pšenice za 6000 korun. Když uzavíráte smlouvy před sklizní, děláte smlouvy, aby to vyšlo kvůli skladům a podobně, tak jsem říkal – když to bude přes 4000 korun, tak to podepíši. Takže máme krmnou pšenici zhruba za 4200 korun za tunu. Když byla řepka na 10 000, tak to zhruba pokryje náklady. No jo. Ale vše šlo nahoru. Prý je to proto, že někde uschla úroda v Austrálii a na Novém Zélandu. Problém byl také v USA, kde místy bylo hrozné sucho. Já tomu nevěřím – nebo spíše tedy z části nevěřím. Také se říkalo, že u bohatých lidí bylo hodně volných peněz, tak je nastrkali do komodit.

Podívejte se na dřevo. To se všechno vozilo do Číny. Tam se to někde ukládá, a cena šla strašně nahoru. Teď se snad již cena vrací zpátky, protože Čína má nakoupeno, co potřebovala. Jestli to bude vrhat zpátky do světového trhu nebo to bude mít pro vlastní potřebu, nevím. Vezměte si, že šlo všechno nahoru, a to musí mít společného jmenovatele.

…nahoru šly i ceny papíru…

Já to nemohu pochopit. Že by na světovou ekonomiku měl vliv týden nebo 14 dní, kdy něco není? Svádí to na covid. Takže během něj jsme žili ze zásob? Jak to, že se v té době nic nedělo a najednou po covidu se začnou dít nesmyslné věci s cenami.

Problémem jsou i hnojiva. Tvrdí se, že jednou z hlavních věcí je plyn, který to zdražuje, protože šel cenově raketově nahoru. Pak posloucháte Putina a dozvíte se, že nic takového není pravda, že by zdražil. Takže kde je ta pravda? Do toho není elektrika. Proč? Němci příští rok zavřou jejich poslední atomovou elektrárnu. Francouzi v reakci na vývoj cen v Evropě dají 30 miliard eur do výstavby nových jaderných elektráren. Macron úplně otočil.

Nu, ono to v tom Německu nefouká pořád tolik od Baltu, jak jsme byli zvyklí. Sluníčka letos také moc nebylo, vždyť bylo dost deštivých dnů. Takže tahle zelená energie situaci asi úplně nespasí. Kdyby to vzal někdo rozumně, tak by toto byl zajímavý přílepek, zelená energie. Nejhorší ale je, že evropští lídři a ti, co připravují ten Green Deal, dělají, jako kdyby se nic nedělo. Oni dál trvají na tom, že to tak musí být. Pořád není rozhodnuto, jestli ta jaderná energie bude moci vůbec být – podle mne toho člověka, kdo tohle škrtne, by měli rovnou zavřít. To je pomalu trestné. Protože jestliže ceny energií, plynu, budou tak vysoké, tak bude zle, protože se to bytostně dotkne obrovského množství lidí. Ta střední vrstva obyvatel to nějak přežije, sic bude nadávat, ale ostatní to nebudou moci platit. I když se rýsuje nějaká podpora, ale to jsou takové záchranné balonky.

Ono to bude systém takového padajícího tentononc, protože méně se bude nakupovat, chodit do hospod. Lidé, kteří mají peníze, je budou držet, protože také nebudou vědět, co bude dál. A to bude spirála…

A do toho se motají ještě emisní povolenky. Proč unie nezakročila, když má tedy zájem o lidi, proč něco neudělala? Oni neudělali za poslední měsíc lautr nic, aby situaci trochu zhojili. Nic! A budeme se vymlouvat, že jsou to soukromé společnosti, i když u energetiky to pravda tak úplně není.

Nejhorší je to samozřejmě v zemědělství, kdy jsme to pocítili již na jaře, kdy se začaly zvedat ceny řepkových šrotů, které dáváme do krmných dávek. Za osm měsíců tohoto roku máme nákladnější krmné dávky o skoro 6 milionů více než v loňském roce. Ale jinak se nic neděje. Třeba výkupní cena mléka až nyní teprve přelezla devět korun za litr. To samé je to s obilím nebo řepkou. Tyto ceny vylezly v době, kdy již zemědělci měli z devadesáti procent prodáno. Až na výjimky. To jsou prostě dlouhodobé smlouvy. A  nikdo samozřejmě netušil, že to půjde tak nahoru.

A tady se mluví o nějakém zdražení, ale důvod pro něj tu ještě není. Výdyť 80 až 90 procent produktů šlo za normální ceny do výkupů, pekařům a dále. Tady si prostě někdo pěkně namastí kapsu. Ale zemědělec to není, ten zas bude za blbce, že osm nebo devět měsíců se mu zvyšují náklady. On by měl mít správně výkupní cenu mléka deset korun za litr, ale od jara, aby se na tom, jak se říká, trochu zahojil. My máme zhruba 8 milionů litrů mléka za rok a máme už pomalu 6 nebo 7 milionů v nákladech navíc. Logické by bylo, kdyby šlo alespoň o korunu, aby se ty náklady pokryly. Ale to se nestalo. Nikdo se vás neptá a všude se říká – musí se zdražit mléko, mouka. Ale oni nakoupili levně! To se s tím jen vezou! Buď to tedy natáhl výkup nebo obchod, ale zemědělec si na to ani nelízl.

O hnojivech ani nemluvím. My jsme do teď ještě nekoupili ani kilo. A to může být dominový efekt. Myslím, že takto přemýšlí řada zemědělců, jestli vůbec nějaká hnojiva kupovat. Dříve se kupoval  ledek kolem 4000 korun za tunu. Tím zjara přihnojíte, ale kolik by ta pšenice musela stát, když bych dnes koupil ten ledek za 10 nebo 11 tisíc korun za tunu!

Já bych ta hnojiva koupil pod podmínkou, že podepíši řepku nebo pšenici za cenu, která mne vykompenzuje tyto zvýšené náklady. Už dopředu ale vím, že mi to odběratel samozřejmě nepodepíše.  Teď byla řepka za 10 000 korun za tunu, tak budu čekat, jestli bude nyní třeba 15 000... 

Je samozřejmě špatné nepřihnojit. Nikdy jsem to nezažil! Zažil jsem doby, kdy se šetřilo, kde se dalo, kdy se hnojení dramaticky omezilo, ale pak v létě poznáte, co z toho vzniklo. Scvrklé zrno, malé, nekvalitní, malý výnos – nikdo do toho nevidí. A počasí udělá také hodně. Bude to o dvacet nebo třicet procent horší?

Nečekám nic světového. Prodám řepku a budu kupovat řepkový šrot na cenu takovou, že když ji prodám dráž, musím ten šrot koupit také dráž. Jenže tak to není! Já ji prodám levně, šrot si běží svojí cestou a oni v tu chvíli, když je podepsaný kontrakt, jej dělají za tu drahou cenu, která je ve světě.

Takže prodám řepku v průběhu žní a přijde na konci roku doba, že řepkový šrot budu kupovat dráž, než když jsem prodával  vlastní řepku. To je na palici. A ne že prodělám jednou, ale hned dvakrát.