Čeští umělci odsuzující ruského prezidenta Putina kvůli zásahům Ruska na Ukrajině vyzývají peticí premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) k tomu, aby česká vláda byla tvrdší vůči Rusku a spolu se zahraničím vytvořila sankce proti ruské agresi.

„Žádáme, aby vláda ČR na domácí půdě zajistila: okamžité zastavení vydávání víz občanům Ruské federace, zrušení možnosti obdržení dvojího občanství pro občany Ruské federace od 1. 1. 2015, zmrazení kont ruských občanů v ČR s cílem prověřit legálnost těchto vkladů, zastavení vstupu ruského byznysu a kapitálu do ČR, zrušení tendru na výstavbu nových jaderných reaktorů v Temelíně,“ vypočítává výzva, která také připomíná historické milníky.

„V těchto dnech, kdy si připomínáme výročí obsazení naší země Hitlerem v roce 1939, napadly suverénní území Ukrajiny, jejíž hranice jsou potvrzené a garantované Budapešťskou deklarací, ruské speciální ozbrojené síly. Vojenská agrese, které se Rusko dopouští, narušuje dosavadní bezpečnostní jistotu celého evropského kontinentu. Je to nepochybné porušení mezinárodního práva,“ píše se zde.

Výzva zdůrazňuje i českou zkušenost s agresí cizích vojsk, zejména pak okupaci sovětskou armádou v roce 1968.

„Se spojenci v EU a v NATO by vláda ČR měla vyslat prezidentu Putinovi varování, že jeho pokračující imperiální politika uvrhne Rusko do mezinárodní izolace,“ zakončuje výzva, pod níž se podepsali kromě některých politiků – mezi nimi je kupříkladu bývalý vicepremiér Martin Bursík, bývalý federální ministr obrany Luboš Dobrovský či exministr pro lidská práva Michael Kocáb - i někteří čeští umělci. Třeba režisér Jiří Menzel, hudebníci Dan Bárta s Davidem Kollerem a herci Jiří Macháček, Jan Hrušínský a Jan Kraus. Co je k tomu vedlo, řekli někteří z nich ParlamentnímListům.cz ve čtvrtek.

Teď redakci poskytl svůj náhled na věc i herec Jan Hrušínský, jehož otec Rudolf Hrušínský před lety podepsal „Dva tisíce slov“ a pak mu komunisté po několik let nedovolili točit filmy.

Hrušínský: Vím, co život pod ruskými samopaly znamená

„Proti agresi by měl protestovat každý slušný člověk,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Hrušínský se zdůrazněním, že petici proti ruské agresi podepsal hlavně proto, že chce žít jako svobodný člověk.

„Petici jsem podepsal, protože jsem už jednou v ruské kolonii žil a vím, co život pod ruskými samopaly znamená. Lhostejné přihlížení jakékoli agresi je zarážející a z hlediska evropských zkušeností s fašismem a komunismem nepochopitelné,“ napsal redakci Hrušínský. To ale není vše, co přední herec a divadelní ředitel kolem krize na Ukrajině cítí.

„Zřejmě není náhodou, že všichni ti Hitlerové a Brežněvové vystrkují svaly jen tehdy, když ve světě zrovna mají převahu Chamberlainové a jemu podobní zachránci míru. Vidím to dost pesimisticky a obávám se, že tenhle Rus se nespokojí jen s Ukrajinou. A my, moudří Evropané, pak budeme čumět jako blbí. Jakoby stále platila slavná Chestertonova vize počátku dvacátého století, kdy na světě prý bylo tolik moudrých lidí, že by jablko mezi nimi nepropadlo. O blbce prý tehdy byla taková nouze a byli tak vzácní, že jak nějakého spatřili, hned se za ním táhla celá ulice, vážili si ho jako oka v hlavě a hned mu přidělili nějakou významnou vládní funkci či vysoký státní úřad. O tom, že tento stav přetrvá až do století jedenadvacátého, se Chestertonovi jistě ani nesnilo,“ dodal.

Co přesně nám napsal Jan Hrušínský:

Petici jsem podepsal, protože jsem už jednou v ruské kolonii žil a vím, co život pod ruskými samopaly znamená. Lhostejné přihlížení jakékoli agresi je zarážející a z hlediska evropských zkušeností s fašismem a komunismem, nepochopitelné. Zřejmě není náhodou, že všichni ti Hitlerové a Brežněvové vystrkují svaly jen tehdy, když ve světě zrovna mají převahu Chamberlainové a jemu podobní zachránci míru. Vidím to dost pesimisticky a obávám se, že tenhle Rus se nespokojí jen s Ukrajinou. A my, moudří Evropané, pak budeme čumět, jako blbí. Jakoby stále platila slavná Chestertonova vize počátku dvacátého století, kdy na světě prý bylo tolik moudrých lidí, že by jablko mezi nimi nepropadlo. O blbce prý tehdy byla taková nouze a byli tak vzácní, že jak nějakého spatřili, hned se za ním táhla celá ulice, vážili si ho jako oka v hlavě a hned mu přidělili nějakou významnou vládní funkci či vysoký státní úřad. O tom, že tento stav přetrvá až do století jedenadvacátého, se Chestertonovi jistě ani nesnilo.

Petici proti ruské agresi jsem podepsal, protože chci žít jako svobodný člověk.