Důvodem je například fakt, že rozhodnutím o amnestii, zejména zastavením stíhání velkého množství případů rozsáhlé úmyslné hospodářské a majetkové trestné činnosti s mnoha tisíci poškozenými byla podlomena důvěra občanů v demokratický stát. Prezident podle řady právníků také nepřípustně zasáhl do dělby moci mezi zákonodárnou, výkonnou a soudní.

Prezident může být stíhán jen pro velezradu

Prezident ovšem není trestně odpovědný, nemůže být zadržen ani stíhán pro přestupek nebo jiný správní delikt. Trestní stíhání pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce prezidenta republiky je navždy vyloučeno. Podle Ústavy lze prezidenta stíhat jen pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Vzhledem k tomu, že v horní komoře parlamentu má převahu levice, není vyloučeno, že Senát jako celek tento návrh v nejbližších dnech podá.

Dveře na Hrad by se Klausovi definitivně zavřely

Trestem může být podle advokáta Milana Hulíka jen ztráta prezidentského úřadu. „To se v době, kdy prezident počátkem března ve své funkci končí, může zdát jako zbytečné, ale jde o princip,“ vysvětlil redakci právník, který se na přípravě žaloby podílí. Kromě ostudy by to však mělo pro Václava Klause i důsledek do budoucna, protože se objevují spekulace, že by se po pětileté pauze mohl znovu o nejvyšší úřad ucházet. Nebylo by to v rozporu s Ústavou, protože ta výslovně uvádí, že „nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou“. Není tedy vyloučeno, že by se mohl současný prezident znovu na Pražském hradě za pět let znovu objevit, pokud by v přímé volbě uspěl. Kdyby však nyní prohrál u Ústavního soudu, je trestem za velezradu nejen ztráta prezidentského úřadu, ale i způsobilosti jej znovu nabýt.

Senátoři už podali návrh na zrušení části Ústavy

U Ústavního soudu už je kvůli amnestii několik podání. Skupina třiceti senátorů podala minulý týden návrh na zahájení řízení o zrušení ustanovení článku II rozhodnutí prezidenta o amnestii. „I když byla řada právníků k této snaze zpočátku velmi skeptická, mnoho odborníků  už potvrdilo názor, že amnestie je přezkoumatelná. Uvádějí i řadu příkladů ze světa, například z Argentiny, kde byla amnestie zrušena,“ upozornil advokát Milan Hulík, který proto věří, že podání u Ústavního soudu, které vypracovala skupina právníků v čele s advokátkou Hanou Marvanovou, má  naději na úspěch.

Pražský soudce žádá zrušení celé amnestie

Ale senátoři nejsou jediní, kdo žádají ústavní soudce, aby se amnestií zabývali. Soudce Městského soudu v Praze Kamil Kydalka jde ještě dál než senátoři, kteří žádají zrušit kontroverzní článek o zastavení trestního stíhání u kauz, které trvají déle než osm let a v nichž hrozí pachatelům trest do deseti let. Pražský soudce žádá, aby byla amnestie zrušena celá, protože ji neprojednala vláda, jak nařizuje Ústava. Kydalka kritizuje, že je možné, aby zákon s takovým dopadem vydal pouze jeden člověk – v případě amnestie Václav Klaus. „Jestliže podle ústavy premiér spolupodepisuje amnestii prezidenta, což je podmínka její platnosti, a zároveň za tento podpis předsedy vlády nese odpovědnost vláda jako celek, není možné, aby věc nebyla ve vládě vůbec projednána," uvádí Kydalka v návrhu, který ve středu zveřejnil Ústavní soud.

Nelíbí se mu zastavení trestního stíhání proti Chvalovskému

Kydalka se postavil proti amnestii, protože se mu nelíbí, že by měl zastavit trestní stíhání v kauze Komerční banky a jejích úvěrů fotbalovému bossovi Františku Chvalovskému. V návrhu žádá, aby Ústavní soud zrušil celou amnestii prezidenta. „Pro případ, že Ústavní soud neshledá důvody pro zrušení celého rozhodnutí, navrhuje alternativně výrok tak, aby byl zrušen alespoň článek II rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii," uvedl Ústavní soud na svém webu.

Trestní stíhání je možné znovu obnovit

Právníci se zamýšlejí nad tím, jaké důsledky by mělo pro osvobozené zrušení amnestie. „Pokud jde o zastavení trestních stíhání, nebyl by to žádný velký problém. Prostě by se trestní stíhání obnovilo,“ vysvětlil advokát Milan Hulík. Ale kdyby byla zrušena celá amnestie, na jejímž základě bylo propuštěno z vězení přes šest tisíc vězňů, bylo by to podle něj mnohem složitější. Ale podle některých právníků je možné, aby i ti, kteří byli z vězení už propuštěni, mohli být opět trestně stíháni.