Platný právní stav:

Aktuální stanovy ČSSD (dále jen „Stanovy“) v čl. 31 odst. 4 písm. o) bodu 1 přiznávají Ústřednímu výkonnému výboru ČSSD výlučnou pravomoc schvalovat Organizační řád ČSSD jako jeden z vnitřních předpisů politické strany. Dále Stanovy v čl.  44 odst. 1 definují, že „postavení, práva a odpovědnost, včetně stanovení vzájemných organizačních vazeb, nevolených zaměstnanců ČSSD v rámci řízení ČSSD upravuje Organizační řád.“

Aktuálně platný Organizační řád ČSSD ze dne 18.6.2011 vymezuje organizační strukturu a působnost jednotlivých organizačních složek, jejich vzájemné vztahy nadřízenosti a podřízenosti, nakonec i pravomoc jednotlivých zaměstnanců a funkcionářů ČSSD. V čl. II odst. 2 Organizačního řádu ČSSD je uvedeno základní pravidlo, které lze nazvat 1 pražská obvodní organizace = 1 okresní sekretariát, viz „Organizační a politickou strukturou v rámci okresu jsou okresní organizace (OkO), ve statutárních městech, tvořících samostatný okres městské organizace (MěO), v hlavním městě Praze obvodní organizace (ObO). Na těchto úrovních jsou zřizovány okresní sekretariáty. Zaměstnancem sekretariátu je okresní tajemník (OT), vykonávající organizační a hospodářskou činnost pro okresní organizaci.“   Okresní tajemník patří podle čl. XX Organizačního řádu ČSSD pod útvary přímo podřízené ústřednímu tajemníkovi ČSSD, je jmenován ústředním tajemníkem ČSSD a je přímo podřízen krajskému tajemníkovi. 

Případná změna právních poměrů:

Z dosavadní judikatury obecných soudů v České republice je nesporné, že možnost změny organizační struktury právnické osoby charakteru politické strany bude mít ryze soukromoprávní charakter. To znamená, že na změnu organizační struktury politické strany nelze nahlížet jako na právní úkon, neboť nejde o takový projev vůle, s nímž by právní předpisy spojovaly změnu nebo zánik práv a povinností zaměstnanců ČSSD. Právem každé právnické osoby je svobodně realizovat jakoukoliv organizační změnu, musí však být učiněna příslušným statutárním orgánem. V případě ČSSD je takovýmto statutárním orgánem výlučně Ústřední výkonný výbor ČSSD.  Změna organizačního řádu ČSSD je tedy možná teprve po schválení členy Ústředního výkonného výboru ČSSD, pokud by tato změna byla schválena na úrovni jiného orgánu ČSSD, byla by absolutně neplatná a soudní přezkum by tuto skutečnost nade vší pochybnost potvrdil.

V čl. 21 odst. 2 písm. g) věty druhé za středníkem Stanov je uvedeno, že okresní tajemník je sice jmenován ústředním tajemníkem ČSSD, ale vždy na návrh předsedy OVV. Za současné úpravy obsažené ve Stanovách tak není možné, aby ústřední orgány ČSSD mohly jmenovat zaměstnance ve funkci okresního tajemníka bez předchozího návrhového souhlasu předsedy OVV. Stanovy tedy jednoznačně předpokládají kooperaci mezi zástupcem ústředí ČSSD a nejvyšším funkcionářem ČSSD příslušné územní jednotky, v tomto případě předsedy OVV. Jedná se tak o typicky sdílenou kompetenci (tj. perfektní úkon jmenování/odvolání tajemníka OVV je podmíněn akty hned dvou funkcionářů ČSSD dle Stanov), tj. kdy ústřední tajemník ČSSD smí jmenovat okresního tajemníka pouze na základě předchozího personálního návrhu ze strany předsedy OVV. Na jmenování okresního tajemníka s odepřením souhlasu ze strany předsedy OVV, by bylo nutno nahlížet jako na absolutně neplatný jmenovací akt. Případná změna organizační struktury ČSSD (redukce počtu tajemníků, rozšíření jejich teritoriality), tak musí být nezbytně postavena na souhlasu dotčených předsedů OVV (a to i v případě, že by změnu Organizačního řádu ČSSD schválil ÚVV ČSSD), a to nejméně do chvíle, než dojde k  úpravě čl. 21 Stanov příštím sjezdem ČSSD.      

Pro statutární města a hlavní město Prahu popsané zásady platí zcela obdobně. Článek 19 písm. b) Stanov jasně hovoří o tom, že orgánem okresní organizace v hlavním městě Praze jsou OVV, čl. 21 odst. 1 Stanov pak jednoznačně vymezuje, že právo účastni na jednání OVV má rovněž příslušný tajemník OVV, nikoli snad nějaké jiná osoba v obdobném postavení. Podobně dle čl. 22 odst. 2 Stanov přísluší tajemníkovi OVV rovněž poradní hlas v předsednictvu OVV. Beze změny Stanov nelze do této organizační struktury arbitrárně zasahovat, neboť pravomoc měnit tuto strukturu má, jak již bylo uvedeno dříve, pouze Sjezd ČSSD.

Širší, zejména pracovněprávní souvislosti

Dle čl. 42 odst. 3 Stanov právní jednání jménem ČSSD mohou činit ve vymezeném rozsahu také tajemníci organizačních jednotek ČSSD. Zákonem č. 117/1994 Sb., byla zavedena soudní ochrana pro porušení stanov, která byla zdůvodněna takto: zakládá se právo člena, považuje-li rozhodnutí vydané orgánem strany a hnutí za nezákonné nebo odporující stanovám, obrátit se na soud se žádostí o přezkoumání takového rozhodnutí. Jedná se pouze o ta rozhodnutí, kterými mohou být dotčeny subjekty stojící mimo stranu a hnutí. Zároveň je třeba upravit pro tyto případy postup soudu.    

Vzhledem ke skutečnosti, že tajemník OVV v rozsahu vymezeném Stanovami (právní jednání, kterými se zajišťují nezbytné podmínky pro činnost organizačních jednotek – tedy obvodních organizací strany – do výše těmto jednotkám schválených rozpočtů v souladu s usneseními příslušných orgánů ČSSD) vykonává právní jednání, kterými mohou být dotčeny i subjekty stojící mimo stranu, soudní ochrana se jistě vztahuje i na takové organizační změny, které se těchto funkcionářů týkají, jakož i na takové obsazení těchto funkcí, které by bylo v rozporu se stanovami.

Ať již by se tak jednalo o odvolání osob z pracovních míst tajemníků obvodních výkonných výborů, nebo o jmenování na místa, která by jim měla odpovídat, a to v rozporu s pravidlem, že tajemník OVV je jmenován i odvoláván výlučně na návrh předsedy OVV, mohly by taková protiprávní jednání mít výrazné dopady z hlediska pracovního práva, a to zejména v souvislosti s nároky při neplatném rozvázání pracovního poměru, jakož i z hlediska odpovědnosti za škodu, pokud by případné jmenování bylo provedeno v rozporu s platnými Stanovami tak, že by muselo být prohlášeno za neplatné.  

Pokud by na základě protiprávní organizační změny, popírající organizační strukturu obsaženou ve Stanovách, jíž schválil sjezd ČSSD, a postupem nerespektujícím působnost předsedů OVV navrhovat odvolání tajemníka příslušného OVV, byly dány výpovědi pro zrušení pracovního místa dotčeným činitelům (tajemníkům okresních resp. obvodních výkonných výborů), uplatnil by se zcela jistě § 96 odst. 1 zákoníku práce, podle něhož dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru. Náhrada mzdy pak přísluší zaměstnanci za celou dobu, kdy trvá protiprávní stav, pouze v případě, že by tomu tak bylo déle než 6 měsíců, může soud na návrh (ale také nemusí) tuto náhradu „přiměřeně snížit“ (tedy ani tehdy zcela vyloučit).

Na druhou stranu, pakliže by v důsledku neplatné organizační změny došlo k obsazení míst nově vytvořených na základě protiprávní organizační změny, popřípadě též v přímém rozporu s ustanovením o působnosti předsedů OVV navrhovat jmenování tajemníka OVV, pak by takové neplatné uzavření pracovního poměru nemohlo jít k tíži nově přijatých zaměstnanců, jimž by zcela jistě příslušela, dokud by pracovní poměr nebyl najisto zrušen nebo prohlášen za neplatný, mzda nebo její náhrada, a v neposlední řadě pak nelze vyloučit ani odpovědnost za škodu zaměstnavatele (ČSSD), neboť dle § 265 odst. 2 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci též škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem, což by byl přesně popisovaný případ.

I kdyby tak případné soudy byly vyřešeny během jednoho roku, ať již soudním rozhodnutím, nebo uzavřenými smíry, mohla by ČSSD hrozit celková škoda dosahující výše v řádu milionů Kč na náhradách mezd, popř. předem obtížně odhadnutelných nákladů na náhradu vzniklých škod. Reálná výše škody by tak s přehledem mohla převýšit případné finanční úspory plynoucí z návrhu protiprávní reorganizace části stranického aparátu. Beze změny Stanov a bez jasného vymezení možnosti slučovat funkce tajemníků organizačních jednotek, jejichž status nevyplývá z organizačního řádu, ale primárně ze Stanov, bez statutární úpravy možnosti odvolávat tajemníky i bez souhlasu předsedy výboru příslušné organizační jednotky, na jehož návrh byl (tajemník) jmenován, tedy rozhodně nelze doporučit provádět zamýšlenou organizační změnu obvodních tajemníků a to zejména z důvodů mimořádně vysokých rizik spojených se vznikem řady soudních sporů.