Kolegyně, kolegové,

já se chci vyjádřit k tomuto vrácenému návrhu zákona, i když trošku mám problém říkat, že to je zákon, protože si myslím, že opravdu do naší legislativy takovýto speciální "zákon" nepatří.

Tady už to padlo, já jsem to tady poslouchal, tak o co jde těm zahrádkářům na obecních nebo státních pozemcích? O to, aby tam mohli mít zahrádku co nejdéle a o to, aby platili co nejméně. To je realita. Jinak o té vlastní činnosti zahrádkářů ten zahrádkářský zákon neříká vůbec nic.

Já si pamatuji, že už tady takové pokusy ve Sněmovně učiněny byly. Tehdy jsme je úspěšně odrazili, ale tady vidím, že je vůle a představa, že 24 tisíc petentů v oblasti řekl bych obecního nebo státního zahrádkářství je ten správný důvod udělat speciální zákon. No tak před tím já varuji. Navíc, když se podíváte na ta procenta, kdo se věnuje zahrádkářství, tak když si to rozdělíte podle toho, kdo to má na svém, kdo to má na obecním, na státním, kolik ploch tvoří městské parky a lesy, tak zjistíte, že je to opravdu minoritní problém. Skutečně jsou tam ty dva body, padalo to i tady v rozpravě, aby jim ty zahrádky nikdo nesebral a aby po nich nechtěl nehorázné sumy za pronájem. Ale tohle všechno je přece věc komunální sféry. V případě státních pozemků má stát nějaký úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, s nimi je lepší moc nekomunikovat, protože tam je to na dlouho a nikdy nevíte, u toho státu bych s tím souhlasil, nicméně zahrádky neohrožují žádní developeři, nikdo je neohrožuje podle mě na těch městech. To snad nemůžete myslet vážně, tohleto.

Když sleduji, jaká skupina se věnuje těm zahrádkám, tak ano, máte pravdu, když si vezmu to procento 10 - 11 %, co mají ty obecní zahrádky, tak jsou to zahrádky, které přecházejí z generace na generaci, nebo se takzvaně přeprodávají. Docela byste se divili, za jaké ceny se přeprodávají. To je také potřeba vědět.

Já chápu, že dnes mladší generace si chce odpočinout a má třeba zájem se pustit do zahrádkářství, ale já si myslím, že tenhle zákon jde dokonce proti tomu smyslu, který tady předkladatelé deklarovali. Když nařídíte městům délku pachtu, tak co se stane? Že nebudou žádné nové zahrádkářské kolonie. Nic nebude. Proč si blokovat nařízením státu prostě pozemky? V řadě případů dnes ti zahrádkáři jsou dokonce v lokalitách, které jsou určeny k zástavbě bydlením. Pokud se nevyřeší přesun zahrádkářské kolonie tak není možné ty pozemky rozprodat na stavbu rodinných domků. To přece každý starosta ví, že nebude riskovat řekl bych vzpouru v obci jenom proto, že nenašli řešení se zahrádkáři.

Já musím říct, že mě moc mrzí, že je kolem toho spousta mýtů. Když se zeptáte kohokoliv z nás, co ho trápí třeba z hlediska našeho systému soudnictví nebo legislativy, tak vám všichni řeknou, že náš právní řád je přebujelý, nesystémový, komplikovaný a že vždycky vyhrají ti, kteří mají více peněz na lepšího právníka, který se v tom umí orientovat lépe než státní nebo veřejná správa.

Já si myslím, že všichni chceme, aby náš právní řád byl jasný, čitelný, spravedlivý a rychlý. Pořád tady vymýšlíme další a další zákony a důvody, proč je tady ten zahrádkářský zákon, jsou opravdu jenom dva, a podle mne je to málo. Je to málo a chci připomenout, že zahrádkáře mám rád. Jsem rád, že obdělávají půdu, že tam mají stromy, že tam mají ty výpěstky, jak tomu říkají. Je to dobře. Je to potřebné pro náš život, ale na druhou stranu vás prosím, nedělejme kvůli tomu zákon. Ten zákon je podle mě plevel v našem právním řádu. Já to tak vidím.

Znovu říkám, mám zahrádkáře rád. Sám jsem zahrádkář, ale na svém. To je prostě realita. To, že jsem na svém, neznamená, že nemám rád ty, co jsou na tom obecním. Naopak, jsem rád, že to dělají.