Dobré odpoledne vážené kolegyně, kolegové, pane ministře,

já jsem si na úvod svého příspěvku našel takovou statistiku, která říká, jak je to vlastně s ukončováním středoškolského studia v jednotlivých členských státech Evropské unie a musím říci, že i já sám jsem byl překvapen. Jenom, dámy a pánové, pro zajímavost, byť se to samozřejmě obtížně srovnává, tak podle těch podkladů, které mám k dispozici, tak nějaká závěrečná zkouška ve vyšším vzdělávání, sekundární, tohoto typu je zavedena ve 22 zemích Evropské unie z 28, samozřejmě včetně České republiky. Jenom pro zajímavost. U těch států, ve kterých je taková zkouška zavedena, tak povinná maturita z matematiky je v osmi zemích. Pouze ve významné menší části zemí. Jenom pro zajímavost. Je to Estonsko, Chorvatsko, Kypr, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Řecko a Slovinsko. To jenom na téma toho, kde se povinně maturuje z matematiky a že to je téma, které řešíme nějakým způsobem zde v kontextu České republiky, ale když si dovolím říci, tak to rozhodně není převažující model ve státech Evropské unie.

Ale dovolím si tady reagovat na několik argumentů, které tady zazněly, a které podle mého názoru ilustrují složitost debaty o státní maturitě z matematiky. Úvodem chci říci to, co už jsem říkal ve svém předvánočním vystoupení. Já jsem zastáncem toho, aby po dobu existence státní maturity v současné podobě, to znamená státní maturitní zkoušky podle zákona, zůstala zachována volba mezi matematikou a cizím jazykem. Já se nechci schovávat za nějaké argumenty o tom, že by se to mělo ještě o rok odložit, o dva odložit, něco připravovat, něco nějakým způsobem modifikovat. Já jsem prostě přesvědčen o tom, že v situaci, kdy se před mnoha lety tento stát rozhodl pro to, že bude existovat státní maturitní zkouška pro všechny školy, školy všeho typu, kde jsou maturitní obory stejné, tak je podle mého názoru dokonce nezbytně nutné, aby zůstala zachována volba mezi cizím jazykem a matematikou v té kategorii maturitních předmětů u státní maturity. Těch pokusů o reformu státní maturity za těch mnoho posledních let, nebo za ta poslední léta bylo povícero. Já sám jsem učil na střední škole od roku 1999, tak jsem zažil období před státní maturitou, po jejím zavedení, zažil jsem období, kdy byly dvě úrovně státní maturity, zažil jsem také opravdu tristní rok, kdy ještě na podzim toho daného kalendářního roku studenti nevěděli, z čeho budou maturovat v příštím roce.

Těch kotrmelců a změn byla celá řada a já jsem prostě přesvědčen o tom, že v současné situaci různých změn, proměn ve školství je zachování volby mezi cizím jazykem a matematikou správné. Těch argumentů, proč by to tak mělo být, je povícero. Pro mě ten základní je čistě pragmatický a nasměrovaný směrem k žákům těchto středních škol. A musím říct, že do určité míry považuji až za urážející argumenty, které tady od některých kolegů zazněly, kteří mluvili o prvovoličích a kteří vlastně jako by se snažili naznačit, že my, co zastáváme zachování volby mezi cizím jazykem a matematikou, to děláme jenom proto a nejenom proto, abychom nalákali líné studenty středních škol k tomu, aby volili naše politické strany a podle toho měníme naše názory.

To já naprosto odmítám. A chci říct jednu důležitou věc a obrátit naši pozornost ke statistikám CERMAT z loňského a minulého roku. Prostě stále platí, že pro studenty gymnázií státní maturita v současné podobě je relativně malou překážkou. Nechci říct, že je to úplně snadné, ale je to opravdu malá překážka, snadno zvládnutelná část zakončení středoškolského studia. Pro řadu středních škol, které mají maturitní obory, škol negymnaziálního typu se jedná o vážný problém. A já si opravdu nemyslím, že je to tím, že by se nějak snižovaly nároky nebo že by tam studovali hloupí studenti nebo že se tam ta matematika učí tak špatně, že to vůbec nemůžou zvládnout. Já jsem prostě přesvědčený o tom, že tam studují studenti, kteří mají nějaké zaměření, které mají nějaké priority ohledně volby vzdělávacích cest a že mají nějakou vzdělávací orientaci, která prostě chtě nechtě vede k tomu, že u té státní maturity prostě neobstávají. A to je nijak nedehonestuje, neshazuje, je to prostě jenom holý fakt. A z toho důvodu mně připadá vlastně úplně jako nesrozumitelné v této logice nebo v tomto konceptu zavádět povinnou maturitu z matematiky a tedy ty tři povinné maturitní předměty. Rád bych slyšel od kolegů, kteří zastávají tu tezi, že by se to tak opravdu mělo dít, aby odpověděli potom na otázku, co budeme dělat s těmi studenty, kteří prostě v tomto systému neobstojí. A bezpochyby se tak stane. Ta čísla, ty statistiky CERMAT jsou v tomto ohledu neúprosné, ukazuje se narůstající počet gymnazistů, kteří si vybírají volitelnou maturitu z matematiky, klesající počet žáků z odborných škol. Vidíme, někdo tady argumentoval vysokou neúspěšností státní maturity z německého jazyka. Tak si jenom, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, kteří jste k tomu vystupovali, tak si jenom odpovězme na otázku, co se bude dít za tři nebo za čtyři roky, až se tento systém spustí. A nechci být nějak ošklivý, ale bych rád, abychom se my všichni, kdo to tady případně takto podpoříme, potom postavili před ty školy a řekli, tak my jsme rádi, že těch mnoho desítek procent studentů maturitních ročníků neuspělo, protože to vlastně ukázalo, že to současné školství nejde dobrým směrem, že se ta matematika neučí dobře, že se snižují ty nároky, že ti studenti jsou třeba líní a tak podobně. Já bych tedy tu odvahu neměl. Protože já ze své učitelské praxe vím, že na těch školách studují studenti opravdu různí, každý z nich má nějaké dovednosti, vlohy pro něco jiného a posílat je předem na popravu mi prostě připadá, že je nezodpovědné a nesprávné. Tak to je ten jeden podle mého názoru z klíčových argumentů k tomu, aby v současné době nebyla zavedena v systému, kdy musejí všichni absolvovat, kteří studují obory s maturitou, stejnou úroveň státní maturitní zkoušky z matematiky i z cizího jazyka současně.