Vážená paní ministryně financí ČR
JUDr. Alena Schillerová, PhD.

Vážená paní ministryně,

v souvislosti s debatou, která v současné době probíhá kolem zrušení superhrubé mzdy (SHM), nového progresivního zdanění a solidární daně, Vás tímto žádám o informaci jakým způsobem je plánováno řešení dopadů zrušení SHM a případného zvýšení daně z příjmu fyzických osob (DPFO, dnes 15%), na ty skupiny podnikatelů, pro které tento krok nic nepřinese, naopak jim nadělí vyšší daňovou zátěž.

1. Pro OSVČ se jedná o navýšení rovné daně z příjmu fyzických osob, která je dnes 15 % na 19 %, což v důsledku představuje navýšení této zátěže o 27 % z daňového základu. Doposud jste avizovala kompenzaci, která spočívá v přesunu části dosud daňově neuznatelných nákladů – výdaje na zdravotní sociální a nemocenské pojištění, které OSVČ platí, do položek odečitatelných od základu daně. Žádám Vás o propočty dle jednotlivých kategorií příjmů-daňového základu, aby bylo možné posoudit a dopočítat, jaký dopad do výběru daní toto opatření bude mít a jak se promítne do příjmů do státního rozpočtu v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy.
2. Dalším důležitým mezníkem pro OSVČ plátce daní je překročení roční příjmové hranice cca 1,6 milionu (tj. 48 násobek průměrné mzdy), zde nastupuje nová sazba – solidární daň, ve výši 7 %. I v tomto případě žádám o vyčíslení důsledků zrušení superhrubé mzdy a případného zahrnutí nových odečitatelných položek či jiného mechanismu, jak jsem uvedl výše, do daňových příjmů státního rozpočtu.
3. Samostatnou kapitolou jsou podnikatelé, kteří mají příjmy z pronájmu (dle paragrafu 9) a z kapitálového majetku (dle paragrafu 8). Tito podnikatelé totiž nemohou použít výše uvedenou kompenzaci, protože z jejich příjmů se pojistné neodvádí. Navýšení daňové zátěže u daně z příjmů by u nich tedy představovalo již uvedených reálných 27 % (důsledek změny daňové sazby z 15% na 19%). A v případě, že jejich příjmy přesáhnou hranici 48 násobku průměrné mzdy (cca 1,6 mil.), by navýšení daňového zatížení představovalo dokonce 73,5% (celkové zatížení z původních 15% na 19% + 7 % solidární daň, tedy celkem 26%). To proto, že dle dostupných informací, se po zrušení superhrubé mzdy, má solidární přirážka (tj. de facto druhé daňové pásmo, představující další daňovou progresi) vztahovat na všechny druhy příjmů.

Žádám Vás o informaci, kolika poplatníků by se toto drastické a nespravedlivé navýšení skutečně týkalo a jakou částku by museli navíc zaplatit do státní kasy.  Přitom žádám o doložení informace, jak byla tato číslo určena.

Mám za to, že daňový systém, a daňové reformy mají být spravedlivé a férové.

Je pro mě nepřijatelné, aby se náklady daňových změn přenášely bezdůvodně na jakoukoli skupinu plátců daně. Obzvláště v případě, že na tom ostatní daňoví poplatníci vydělají, jako v případě zrušení superhrubé mzdy. Tuto nespravedlností, by se mělo MF zabývat a navrhnout řešení, jak ji odstranit. Jedním z kroků by mohlo být úplné zrušení solidární daně. Je nepopiratelnou skutečností, že současný daňový řád již obsahuje fungující progresivní zdanění dané jak procentní sazbou, tak řadou možností daňových odpočtů. Chtěl bych v této souvislosti také připomenout, že ta přirážka byla zavedena v době ekonomických obtíží, v době dluhové krize. Byla to přirážka, kdy se lidé s vyššími příjmy měli podílet solidárně na těžké situaci a její platnost měla být ukončena v roce 2015, v době rozjezdu ekonomiky. Bohužel, minulá vláda ANO a ČSSD tomu zabránila.

Pokud hledáte zdroje, které nahradí výpadek v daňových příjmech po zrušení superhrubé mzdy, doporučuji vám je hledat v úsporách ve financování rozbujelého státního aparátu, především na úřednických postech.

S pozdravem

Ing. Petr Beitl, poslanec ODS

(převzato z Profilu)