Článek Matěje Hollana najdete ZDE.

V rámci přípravy ZÚR inicioval Jihomoravský kraj, potažmo hejtman kraje Michal Hašek společné jednání Rady Jihomoravského kraje a Rady města Brna za účelem vyjasnění některých přístupů k různým oblastem společného řešení, na které se v červnu 2015 mj. ustavila Společná pracovní skupina pro koordinaci územně plánovacích činností za účelem spolupráce při tvorbě ZÚR. Na náměstkovi primátora Martinovi Anderovi to však nenechalo žádné stopy, protože hned druhý den nevybíravě napadl v tisku hejtmana v souvislosti se ZÚR. Tentýž náměstek primátora s odkazem na neexistenci ZÚR odmítá zahájit pořizování Územního plánu města Brna, přestože obdržel jednoznačné stanovisko ministryně pro místní rozvoj, že tato skutečnost městu v pořizování nebrání. Toto tvrzení podporují i soudní verdikty. K zajištění rozvoje města tedy nechybí nic jiného, než začít – konečně – pracovat na územním plánu města Brna. A poskytnout kraji dohodnuté podněty k obsahu řešení územní studie pro území města Brna.

I z těchto několika poznámek je zřejmé, že pan náměstek neuvádí pravdivé údaje, a to s cílem poškození druhé strany. K tomu neváhá použít oficiální informační noviny města Brna v pozici náměstka primátora. To je možno považovat „lež útočnou“, což ve sportovním slovníku lze považovat za faulování účelově vybraného soupeře. Vysílání nepravdivých tvrzení není podle mých zkušeností ojedinělé. Politický kolega pana náměstka uvolněný člen zastupitelstva města Brna Martin Freund někdy na jaře uvedl – podle mého názoru – nepravdivé údaje v tiskové zprávě města Brna ve věci sociálního začleňování. Vyžádal jsem si od něho vysvětlení a brzy uplyne půl roku marného čekání na odpověď.

O přístupu kraje k Brnu vypovídá i skutečnost, že zářijové zasedání zastupitelstva kraje bude schvalovat memorandum o spolupráci na projektu Janáčkova kulturního centra s tím, že – nikoli zda -poskytne finanční příspěvek 100 mil. Kč. Takže k deklarované potřebě spolupráce města a kraje je především potřeba najít vůli ze strany vedení Brna.

A tak nezbývá, než se zamyslet nad tím, jak funguje vedení statutárního města Brna, jehož politické subjekty si dělají ambice ujmout se řízení kraje. Programové prohlášení Rady města Brna už mohlo konstatovat dohodu koaličních stran „pro zbytek volebního období“, protože Rada byla schopna je přijmout zhruba v poločasu svého volebního období. Vedle toho dokument „Programového prohlášení Jihomoravského kraje“ přijalo zastupitelstvo, takže se vytvořily předpoklady pro širokou politickou i odbornou součinnost při jeho plnění.

Jak se na to tváří zástupci KDUČSL, kteří jsou koaličními partnery na úrovni kraje i města? Může si město stěžovat na kraj a přitom ignorovat dohody? Může-li někdo škodolibě prohlašovat, „nezákonnost ZÚR“ a deklarovat „jistotu, že to soud shodí ze stolu“, pak pouze za sebe a nikoliv z pozice náměstka primátora, pokud takové tvrzení nespojí se setrváním ve funkci. Napadat jiné je pohodlné, ale nesmí zastínit vlastní chyby a selhávání.

Z toho, jak vnímám pořádky na městě, mi vyplývá, že problémy města existují uvnitř města a na straně Brna. Musím tedy varovat před uplatněním metod práce současného vedení města Brna v podmínkách kraje a před povýšením „velkých problémů Brna“ na Jihomoravský kraj.     

Ing. Pavel Březa,
člen Komise bydlení Rady města Brna za Klub KSČM
člen Zastupitelstva Jihomoravského kraje