Děkuji, pane místopředsedo, paní ministryně tady neverbálně dává najevo, co si tedy o tom, co tady říkají řečníci, myslí. Já bych jí tedy - má to kousek, její Ministerstvo práce a sociálních věcí je u mě na dvojce, tak, paní ministryně, klidně se nebráním tomu, přijďte k nám na radnici, řekneme vám, jak fungují dětské skupiny u nás v praxi, jak jsme vlastně řešili i tu situaci právě v souvislosti s covidem, kdy ty dětské skupiny tvořily nějakou alternativu k tomu, abychom byli schopni do nich umisťovat děti právě těch pomáhajících profesí.

Já si tady také jako pamětnice této Sněmovny pamatuji tu diskusi s vaší předchůdkyní, s paní ministryní Tominovou Marksovou, která za dětské skupiny horovala. Mimochodem paní Tominová Marksová je také z Prahy 2, takže určitě potvrdí to, že u nás ta praxe skutečně dobrá je. A já nerozumím tomu, proč chceme rušit něco, co funguje.

A jak už tady říkala celá řada mých předřečníků, přestaňme si hrát na sociální inženýry a přestaňme tady rozhodovat za rodiče těch dětí, kteří chtějí mít na výběr, chtějí mít možnost volby, a vy tady opět svazujete možnost té jejich volby do něčeho, co prostě oni nechtějí. Nechtějí to ani oni, nechtějí to ani děti, nechtějí to ani příslušné samosprávy. Paní kolegyně Aulická Jírovcová je zastupitelkou města Mostu, takže předpokládám, že i ona má nějakou zkušenost s dětskými skupinami, a překvapuje mě, že proti nim takto bojuje. Mrzí mě to.