Starosta a krajský předseda STAN Pavel Čížek byl v sídle Senátu Parlamentu ČR vyhlášen vítězem soutěže Komunální projekt roku 2018 v kategorii Ekologický projekt roku za projekt Obnova cest, alejí a protierozních pásů na Spálenopoříčsku. Cílem soutěže je zviditelnit a ocenit inspirativní projekty realizované územními samosprávami. Při této příležitosti vyzval Pavel Čížek zastupitele a starosty českých obcí k jednoduchému praktickému kroku, jak může každá obec začít obnovovat kulturní krajinu, bránit erozi půdy a pomoci krajině lépe zadržet vodu:

Vážené kolegyně a kolegové,

naše města a obce se skládají nejen ze zastavěných území, ale i z kulturní krajiny. Také na nás záleží, jak tato krajina vypadá. Mnoho se mluví o tom, že by se krajina měla obnovovat, že by měla umět zadržet více vody, že by drahocenná půda, vytvářená stovky let, neměla být odplavována a odnášena větrem. Mnoho se mluví, málo tvoří. Dovoluji si vás proto oslovit: Udělejme všichni pro krajinu v příštím roce jednu nenáročnou věc: Zatravněme v každé obci jednu historickou cestu, která byla v minulosti zorána a zůstala ve vlastnictví obce. Pokud by to udělalo více než šest tisíc obcí, došlo by k zásadní pozitivní změně naší krajiny.

Proč?

Cesty vedly většinou po vrstevnicích, zatravnění, byť úzké cesty, přímo sníží vodní erozi a v mnoha případech přiměje zemědělce k orbě po vrstevnici a tím se protierozní efekt zvýší. Cesta vede vždy odněkud někam, místní lidé se budou moci po zatravněné a sečené cestě projít mimo silniční provoz, poznají lépe krajinu, najdou nové zajímavé výhledy. Na zatravnění mohou podle místních podmínek navázat další opatření. Například jednostranná výsadba stromů a keřů. Zatravněná cesta se může stát základem pro vznik biokoridoru, pěšiny, polní cesty či cyklostezky.

Jak to zařídit?

Poměrně jednoduše:

• Najít v katastru nemovitostí obecní či státní cestu, spojující například dvě obce.
• Dohodnout s nájemcem půdy její zatravnění – není na to potřeba vynětí ze zemědělského půdního fondu, jde jen o změnu kultury z orné půdy na trvalý travní porost.
• Není-li cesta součástí zemědělského půdního fondu, je zatravnění také možné.

Kolik to bude stát?

Nejprve je nutné vytyčit cestu v poli geodetem. Náklad – podle délky cesty – činí jednotky tisíc, nejvýše do 20 tisíc korun u dlouhých cest.
Trávu je možné zasít na jaře jako podsev při jarním setí či do ozimé plodiny na povrch s lehkým zapravením hráběmi např. dobrovolníky. Výsev – například 30 kilogramů travní směsi na hektar plochy.

Dejme jasný signál našim občanům i zemědělcům, že obcím jde o naši zdravou krajinu, že chceme krajině konkrétně pomoci v tom, aby byla schopná lépe odolávat suchu i dalším mimořádným přírodním jevům.

Děkuji

Pavel Čížek