Někdy ano. Ale v době, kdy na dohled našich hranic agresivní velmoc drtí pod koly tanků školy, divadla a nemocnice plné civilního obyvatelstva, vraždí a znásilňuje, nelze mlčet. V den, kdy jsme si připomněli výročí konce krvavé světové války, kdy tehdy vítězná mocnost pošlapává všechno dobré, co její hrdinové v osvobození přinesli, kdy dnes znovu umírají lidé bránící svou milovanou vlast, nelze mlčet.

A už vůbec nesmí mlčet hlava státu a vrchní velitel vojsk. Má burcovat, povzbuzovat, být morálním majákem ve složité době valící se temnoty.

Pokud tak nečiní, k čemu je? Automat na amnestii pro kamarády? Zástěrka Mynářových a Nejedlého proruských tanečků? Oprašovaný relikt doby, kdy byl ještě mocen slova?

Nemůžu a nechci se smířit s postojem, že už to nějak překlepeme a hlavně ať nikde nic moc neříká.

Tento prezident by měl odstoupit z funkce. Byl by to jediný možný státnický čin. Uchoval by tak důstojnost prezidentského úřadu a do jisté míry i tu svou vlastní.