Neschopnost vlády nelavírovat a poskytnout jasné řešení bez neustálých změn, komunikačních přešlapů a vlastních neetických pochybení ve smyslu hygienických opatření promrhala důvěru občanů, kteří vinou vládní politiky vnímají opatření jako zbytečná, tedy jako zbytečně omezující. Nenapomohla tomu ani vyšehradská, ani aktuální teplická kauza. Školy můžeme začít postupně otvírat v případě, kdy obdržíme jasnou koncepci, která minimalizuje šíření koronaviru ve vzdělávacích zařízeních.

Vláda v rozvolněních ustupovala lobby gastronomie a komerčního sportu. Pro tuto fázi bych byl pro limitované zpřístupnění vybraných druhů obchodů, nebál bych se otevření většiny typů s omezením počtu zákazníků vzhledem k ploše, otevření kin, knihoven, muzeí a galerií, protože jejich provoz neskýtá velké riziko a zároveň je dobré si uvědomit, že je opravdu nevhodné při současných omezeních v oblasti vzdělávání nechat padnout ještě kulturu. Uvědomme si, že lidé se cítí omezeni v trávení svého volného času, že neregulované shlukování bez roušek skýtá daleko větší rizika.

Nouzový stav není třeba. Hygienická opatření v boji proti koronaviru nejsou nouzovým stavem podmíněna. Zdůrazňuji, že vláda svým jednáním a neschopností rozhodnout promrhala důvěru občanů v to, že omezení přinesou výsledky. Chápu i zvýšenou citlivost občanů ke zneužití omezování jejich svobod, nedůvěru k možnosti plošného testování, vzhledem k objektivitě testů, i jejich obavy, abychom jako národ nebyli ve snaze koronavirus porazit jen štědré donátory farmaceutických korporací s nejistým výsledkem jejich produktů. I tyto názory musíme zohlednit, zvláště pokud jsou opodstatněné.

Nouzový stav byl zneužit a my musíme být velmi citliví na to, kdy je využit režimem na fízlování oponentů, na politické provokace i na možné machinace při zadávání státních zakázek. Komunisté další nouzový stav nepodpoří, premiér a vláda nejsou dostatečnými garanty toho, že bude další nouzový stav využit smysluplně a to ve prospěch občanů. Největší obětí pandemie jsou občané – populistická vláda a zároveň vyprázdněná opozice s jediným programem „Antibabiš“ si náš národ vzala jako rukojmí nekompetentních rozhodnutí. Z druhé strany naši lidé ze svých kapes štědře sanují ztráty velkokapitálu, který se najednou ve chvíli krize odvrací od postulátů svobody podnikání a s ní spojeného risku a žádá o solidaritu s bohatými.

Stojím si za tímto stanoviskem s ohledem k nutnosti situaci řešit jasnými a srozumitelnými, koncepčně podepřenými rozhodnutími, nikoli populistickými gesty, jejichž obsah se mění podle směru větru. Premiérovo slovo především po machinacích se státním rozpočtem, po obelhávání komunistů a po nesplnění dohodnutých podmínek ztratilo na ceně, což není žádné tajemství.