Členové ČSNS v ranních hodinách 8. května u příležitosti výročí konce 2. světové války přelepili text pietní desky, která se nachází v blízkosti lyžařského areálu ve Špindlerově Mlýně na Věřině cestě. Pietní deska připomíná úmrtí Němců, kteří byli v této oblasti údajně zavražděni převážně českými partyzány. Pietní deska dále informuje o neprošetřených a amnestovaných vraždách, zdůrazňuje, že skutečným proviněním obětí se nikdo nezabýval.

Původní text:

V těchto místech je pochováno pravděpodobně několik desítek německých obyvatel Špindlerova mlýna a příslušníků německých uniformovaných jednotek, kteří se zde na konci 2. světové války nacházeli. Jen několik týdnů po jejím konci byli převážně českými partyzány mučeni a bez soudu zastřeleni. Skutečným proviněním obětí se nikdo nezabýval.

Hroby nebyly nijak označeny a přesný počet je neznámý. Tyto vraždy nikdy nebyly a nebudou prošetřeny, neboť spadají do období amnestovaného zákonem z 8. 5. 1946.

Text je doplněn rovněž německým překladem pro početnou skupinu německých turistů.

Předseda strany ČSNS Michal Klusáček komentuje situaci slovy: "V úctě k tomu, co se stalo za 2. světové války, je nedůstojné budovat takto jednostranná pietní místa. Neumím si představit, že se děti dozvídají o historii takovým způsobem. Dějiny nezačaly 9. 5. 1945. Pokud chce někdo připomenout, že se těsně po skončení hrůzostrašné světové války událo bezpráví na nacistických vojácích, které zavádějícím výrazem nazývá ´německé uniformované jednotky´, měl by podle nás uvést i to, co se stalo během války, kterou Němci rozpoutali. Proto jsme se rozhodli uvést text na pravou míru." Od nedělního rána si mohou kolemjdoucí přečíst následující věty:

V těchto místech je pravděpodobně pochováno několik obyvatel Špindlerova Mlýna hlásících se k Třetí říši a příslušníků německé nacistické armády, která vraždila lidi a vypalovala obce podle rasového a národnostního klíče. V úctě k milionům mrtvých, které byly zavražděny v koncentračních táborech, je hanebné zmiňovat zdejší mrtvé bez vysvětlení toho, co Němci za 2. světové války činili.

Zdejší hroby nebyly nijak označeny a přesný počet těl je neznámý. Miliony vražd a zločinů z období druhé světové války i krátce po ní nebyly a nebudou nikdy prošetřeny. Historie nezačala 9. 5. 1945.

Z projevu Dr. Edvarda Beneše z prosince 1945:

"Přijde brzy chvíle, kdy tito viníci se budou před sebou samými a před světem očišťovat z toho, co v těchto letech napáchali. A budou tomu sami věřit, až tyto nové lži budou přednášet."

Podle nepřímých svědectví z řad příbuzných popravených v hrobech na Věřině cestě leží 23 Němců, uvádí Správa KRNAP spolu s vyjádřením: "Ve slušné demokratické společnosti má každý, i kdyby byl největším zločincem, právo na spravedlivý soudní proces. Ten byl zde popraveným mužům odepřen." Podle předsedy ČSNS Michala Klusáčka je ve slušné demokratické společnosti především nutné nevytrhávat věci z kontextu, což místo na Věřině cestě činí.

Instalaci pomníku iniciovalo několik obyvatel regionu Vrchlabska a spolu s nimi se na ní podílela Správa KRNAP a německé krajanské sdružení Heimatkreis Hohenelbe - Riesengebirge z bavorského Marktoberdorfu. Pomník navrhla Kateřina Nováková - Kašparová z Hořic v Podkrkonoší a vytvořil jej Roland Hantl z Mladých Buků.

ČSNS touto akcí navazuje na své předchozí aktivity, kterými usilovala o uvádění historických událostí v širších souvislostech. Nejznámějším případem, o kterém informovala česká média, je úprava pietního místa na louce Budínka v Dobranově u Polné v roce 2011. ČSNS umístila před zde stojící železný kříž 64 dřevěných křížů k uctění památky 64 zavražděných obyvatel Valašského Meziříčí. Aby dále otevřela diskuzi ohledně této palčivé oblasti pietního místa, přetřela železný kříž narůžovo.

O ČSNS: Česká strana národně sociální byla založena v roce 1897 a významnou měrou se podílela na vzniku Československa. Nyní je mimoparlamentní stranou, která má své zástupce především v komunální politice.