Ani po letech slibů nedokázala vláda přijmout zákon o zapojení obcí do procesu výběru lokality. Jeho přijetí přitom nařizuje Atomový zákon. Nejasná jsou kritéria výběru lokality, nejsou dokončené geologické práce, přesto chce již na konci letošního roku SÚRAO předložit zúžení počtu lokalit z 9 na 4. Podle jakého klíče bude vybírat je tedy nejasné. Zelení dlouhodobě prosazují přerušení tohoto špatně vedeného procesu hledání místa pro hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů a prosazují, aby byla otevřena široká debata a nastaven demokratický proces, v němž důležitým kritériem bude souhlas dotčených obcí.

„Na rozdíl od odborníků, kteří se účastnili včerejší konference, nejsme jako Zelení přesvědčeni, že koncept hlubinného uložení je ten nejlepší a jediný, stejně jako řada odborníků a expertů z celého světa. Dokazuje to mimo jiné fakt, že hlubinné úložiště jaderného odpadu nebylo, i přes četné pokusy, dosud nikde na světě vybudováno,“ říká Hana V. Konvalinková, předsedkyně Zelených na Vysočině.

V současné době je nejdále s přípravou a testováním provozu hlubinného úložiště Finsko a Švédsko. Výstavba zařízení, jehož plánovaná životnost má přesáhnout 100 000 let, je však natolik neprobádaná oblast, že se lze důvodně obávat, že jí zastaví nepřekonatelné problémy a rizika. I kdyby se hlubinné uložení nakonec ukázalo jako dobré řešení a skutečně jsme se vydali touto cestou, jsou to ještě desítky let, než se takové zařízení zprovozní. Otázkou tedy zůstává, zda dočasné uložení vyhořelého paliva ve skladech u našich jaderných elektráren bude po celou tuto dobu dostatečně bezpečné.

Ke zcela jinému názoru dospěli účastníci nedávného pracovního semináře Nakládání s radioaktivním odpadem v Evropě, který se konal v Berlíně. Odborníci z celé Evropy zde diskutovali výhody, nevýhody a rizika spojená s konceptem trvalého hlubinného uložení i dlouhodobého uložení na principu tzv. předávaného správcovství. V kontrastu s pondělní konferencí konanou v Praze, v Berlíně probíhaly dlouhé a detailní diskuse o metodách a rizicích nakládání s vyhořelým jaderným palivem a odborníci se na základě současných poznatků a technologických možností neshodli na preferované variantě řešení.

„Hlubinné úložiště je koncept, který je nutný zvažovat  a je relevantní se jím zabývat, není to však koncept jediný a pokud tento koncept selže, nemáme plán B,“ zmínila Hana V. Konvalinková, která se semináře účastnila.

Zelní s obavami sledují vzrůstající tlak na ovlivnění veřejného mínění v ČR směrem k vyšší akceptaci výroby energie z jádra. Jaderná energie je celosvětově na ústupu. Kromě značných bezpečnostních rizik, která s sebou vždycky ponese, je velmi nepříznivá i její ekonomika. Energie z jádra přestává být konkurenceschopná a vyspělé světové ekonomiky dávají zelenou obnovitelným zdrojům.

„V této situaci je nanejvýš pošetilé, držet se za každou cenu naší energetické koncepce, která předpokládá výstavbu nových jaderných zdrojů a pořádat konference, které mají přesvědčit veřejnost, že jaderný cyklus má svůj konec a že už konečně víme, co uděláme s jaderným odpadem,“ dodává Hana V. Konvalinková.

Podtextem pražské konference byla zcela nepokrytě propagace výstavby nových jaderných bloků, které ve svých vystoupeních hájila jak ministryně průmyslu Marta Nováková, tak europoslanec Jaromír Kohlíček, předseda Energetického Třebíčska Vítězslav Jonáš a další. V zaplněném sále seděli známí „jaderní“ lobbisté, ale starostové obcí a zástupci dotčených spolků, které spadají svým katastrem do 9 lokalit zkoumaných v souvislosti s výstavbou hlubinného úložiště jaderného odpadu, pozvánku nedostali. Dojem shody a jednoznačné podpory hlubinného uložení vysoce aktivního vyhořelého jaderného odpadu se pak vytváří snadno.