Jedním z nich je smíchovský Anděl. Patří mezi centrální středobody české metropole, kde každým dnem projdou desetitisíce lidí. Je proto přirozené, že takové místo nikdy nemůže být „z alabastru“, ale proč nepřispět tomu, aby bylo co nejvíce přívětivé, lidské a pohodové. Jak k tomu přispět? Vždy jde o spolupráci občana, městské části a magistrátu. Dát lidem možnost k pořádku přispět. Dostatek popelnic, odpadkových košů, jejich pravidelná údržba. Bez toho to nepůjde.

Lidé jsou různí. A různě také vnímají, v jak organizované společnosti žít. Na tom, aby na veřejnosti byl pořádek, se ale takřka stoprocentně shodují všichni. Snad bych jen dodal, že pořádek by měl vládnout ne jen na veřejných prostranstvích a viditelně. Ale to už je jiný příběh. Příběh spravedlnosti.

Nicméně jako fanoušek díla Jaroslava Haška si dovolím parafrázovat rčení z jeho nejznámějšího díla: Pořádek zkrátka musí bejt, vy kluci pitomí!