Tentokrát i kvůli nedostatečné kapacitě hygienických stanic. Ty mají na starosti nejen každodenní epidemiologická šetření, trasování kontaktů nakažených, dozor nad dodržováním pravidel, ale i sledování výskytu dalších infekčních chorob. Během posledních měsíců se tak pracovníci hygieny stali velmi důležitým článkem v boji proti koronaviru. Tím se zvýraznily problémy, kterým systém hygienických stanic čelí po destrukčním působení polistopadových vlád. 

V minulosti patřili českoslovenští epidemiologové ke světové špičce a ještě po roce 1998 se obor rozvíjel. Obrat přišel v roce 2003. Došlo k rozdělení krajských hygienických stanic na úřady - krajské hygienické stanice a zdravotnická zařízení – zdravotní ústavy. Následně byly nadměrně zdůrazňovány dozorové metody práce, úřední výkon a odstraněn požadavek, aby hlavním hygienikem a krajským hygienikem mohl být pouze lékař s odpovídající atestací. To vše vedlo ke snížení atraktivity oboru a odměňování je dodnes podle tabulek pro úředníky a nikoliv zdravotníky. Největší ranou pak byla cílená devastace mezi roky 2006 až 2010, za vlády ODS a TOP 09(!). Hygienická služba přišla o téměř polovinu personálních kapacit i finančních prostředků. Na nebezpečnost tohoto kroku KSČM spolu s odborníky opakovaně upozorňovala.

 Na konci května 2020 zůstalo na čtrnácti krajských hygienických stanicích jen 2094 zaměstnanců. V sekcích ochrany a podpory veřejného zdraví pracovalo pouze 369 zaměstnanců. Obrovským problémem je nyní celkový nedostatek zaměstnanců a chybějící lékaři-hygienici. Přitom ročně ukončí vzdělání pouze jeden či dva lékaři zaměření na hygienickou službu, ale kvůli platům jdou pracovat do jiných lékařských oborů nebo mimo zdravotnictví. Nastupující lékař na hygienické službě má totiž až o 12 tisíc méně než jeho kolega nastupující do nemocnice. A ještě musí navíc absolvovat úřednickou zkoušku. Je tedy jasné, že navýšit počty pracovníků na hygienách nemůže být ani rychlé ani jednoduché. Pan Kalousek v parlamentní diskusi přiznal, že tomu vlastně nerozumí a postup jejich vlády nebyl zřejmě správný. Jedním dechem ale obvinil stávající vládu, že to už mohla dávno napravit. To samozřejmě mohla. Ale ani vláda ANO nepostupuje v oblasti zdravotnictví se znalostí věci a systémově. Spíše s rozdílným úspěchem hasí největší požáry. (Ne)kompetentní ministr Vojtěch chtěl již při první vlně epidemie posílit personální kapacity na ministerstvu a hygienických stanicích dohromady o více než 150 nových pracovníků. Vláda také již v dubnu schválila pro hygieniky jednorázovou odměnu, kdy mělo do krajů doputovat 165 mil korun. Nicméně skutečně systémové kroky, kdy je třeba připravit a schválit novou legislativu, podpořit epidemiologii i hygienické vzdělávání a výuku lépe propojit s praxí, je běh na dlouhou trať. 

Příkladem může být fakt, že se již od roku 2018 realizuje projekt vybudování nového jednotného integrovaného komunikačního systému pro krajské hygienické stanice. Ten by měl zefektivnit jejich každodenní práci a zajistit bezpečnou komunikaci mezi jednotlivými skupinami a lépe ochránit osobní data. Vláda již koncem května schválila projekt Chytrá karanténa, který měl za přispění dobrovolníků začlenit do běžné denní práce hygieniků nové digitální technologie a pomoct vyhledávat kontakty. Naděje na to, že se tím vyhneme omezujícím plošným opatřením, se ale zcela nenaplnila. Už na jaře se také hovořilo o aplikaci eRouška, ale funkční začíná být až nyní.