1) Přes obrovskou masáž domácího i zahraničního mainstreamu, neziskovek a dokonce i některých českých ústavních činitelů zvítězil Smer-Slovenská sociálna demokracia a na získané preferenční hlasy od voličů o parník Robert Fico.

 

2) Nejen v době kampaně, ale i před začátkem sčítání hlasů a zhruba v jeho první třetině pokračovala ve slovenských i českých progresivních a liberálních médiích ideová masírka o porážce Smeru a konci Fica, úplným úletem byly exit polly zveřejněné ve 22:45 po uzavření poslední volební místnosti na Slovensku. Skoro to vypadalo jako neviditelně vypsaná “soutěž” pro redaktory, komentátory a respondenty - kdo si víc a raději kopne do Smeru a Fica.

 

3) Ještě včera pozdě večer měli ti dnes neúspěšní nevítězové plná ústa demokracie, vůle voličů a respektu k jejich rozhodnutí. Bác, dnes ráno už je všechno jinak - vítěz, nevítěz, jdeme ho obejít v jednání o vládě, protože “riziko” a “Fico”. Kde je tedy respekt k základu parlamentní demokracie - k výsledku svobodných voleb? Známe to bohužel i z České republiky, kde už 2x celostátní vládu (ale tento mor demokracie už se přenesl i na úroveň krajů a měst a obcí) sestavoval někdo jiný než legitimní vítěz voleb. Mělo by platit pravidlo, že vítěz voleb má v poměrném systému právo na první pokus sestavit koalici s podporou většiny v zákonodárném sboru (záměrně to nešněruji jen do pojmu většinová koaliční vláda, prostě vláda s důvěrou většiny).

 

4) Vítězem voleb je slovenská levice, která obsadila na pomyslných stupních vítězů první (Smer) a třetí (Hlas) příčku. A do Nového Města na Moravě a zároveň realitky v Lidovém domě - ne, Progresivné Slovensko není levicový politický subjekt. Slováci ukázali jasnou vůli po změně po 3 letech hrůzy a bláznovství Igora Matoviče a spol., podporovaných progresivistickou prezidentkou (bývalou místopředsedkyní PS) Čaputovou. Je ke cti slovenských voličů, že se nenechali zastrašit ani liberálními a progresivními médii, ani českým generálem neobratně našlapujícím v domácí i zahraniční politice na Pražském hradě (proč třeba nekomentovaly slovenské volby v době kampaně politické špičky Rakouska, zcela jistě západního demokratického státu? Proč se vítězství Roberta Fica neobával nahlas rakouský prezident z Vídně, kam je z Bratislavy blíž než do Prahy?).

 

5) Pořadí podle získaných hlasů a mandátů je však jen vstupenkou na startovní čáru k maratonu s názvem sestavování vlády. Pevně doufám, že si vedle vítězného Smeru zejména Hlas a jeho lídr Peter Pellegrini uvědomují obrovskou odpovědnost vůči Slovensku i svým voličům a neprohodí je za třicet stříbrných a pašaliky v liberálně progresivním dusivém objetí PS za zády s rozvraceči slovenských vlád v posledních 10 letech (SAS) a v marketingu geniálním, ale politicky bláznem z Trnavy (OĹANO). Bylo by to na chvíli a potom sbohem a šáteček.

 

6) Robert Fico je zkušený politik a ostřílený harcovník. Jistě v předchozích letech v opozici přemýšlel také o chybách, které Smer v roce 2020 dovedly do opozice a vyvaruje se jich on sám i Smer v případné budoucí slovenské vládě. Důvěra lidí zavazuje a v nynější těžké době pro Slováky a Slovensko dvojnásob. Z EU ani z NATO Slovensko vyvádět nikam nebude, bude však důsledně hájit slovenské zájmy (a takového premiéra a takovou politiku bych přál i České republice).

 

7) A dostáváme se k nám do ČR. Tady zavládl po dlouhé povolební noci šok, latté kysne zřejmě po hektolitrech. Už se objevují od bizarních postaviček bizarní výroky (např. řeporyjská samospráva je údajně připravena na slovenský exodus po volbách), objevují se i výrony nenávisti nejen k vítězi slovenských voleb, ale i k jeho českým podporovatelům včetně extrémního uvažování ve stylu “pozavírat, ať se to nestane i u nás”. To nepodsouvám aktuální české exekutivě (5K), ovšem i tam zavládne jistě rychlé zděšení. No a opozice jásá, ovšem každá sama za sebe. Žádný český Smer ani český Fico zatím není na obzoru. Bez koordinace (a já tvrdím, že i předvolební integrace) se česká parlamentní i neparlamentní opozice vymlátí mezi sebou za potlesku sice neumětelské, ale stále pohromadě držící 5K. Výsledek slovenských voleb je na prvním místě hozenou rukavicí pro českou (moravskou i slezskou) levici, která aktuálně skomírá na politické JIPce. Pokud se chopí této příležitosti a využije zkušenosti, recepty a postupy slovenské levice (korunované včerejším úspěchem u voličů) - může se zvednout z popela a už v příštích parlamentních volbách vyzvat Fialovu pětikolku. Bude to chtít nápady, odvahu, pevné nervy a zejména permanentní kampaň mezi lidmi. Využít se musí dosavadních zkušeností, poučení z vlastních chyb a omylů i nových nápadů a postupů. O témata nebude díky dopadům vládní politiky na naše občany nouze. Politika je holt řemeslo a musí se umět. 

 

A k odlehčení jinak vážného tématu - když u nás nakonec přituhne, dá se přes Moravu přeplavat na druhý břeh, v Holíči ustavit exilovou levici a v Kútech rozjet “štvavou” vysílačku Svobodné Kúty.

 

Hezkou neděli všem přeji, bratrům Slovákům zvláště.