NADĚJE A SOLIDARITA

Sjezd křesťanských demokratů v Ostravě

Delegáti ze všech krajů ČR se o tomto víkendu sešli v Ostravě, aby  zvolili nové vedení, rozhodli o dalším směřování strany, programových prioritách a dalších věcech. Strana se znovu podílí na vládní zodpovědnosti, což přináší vážnost mimo jiné i v tom ohledu, že se pozdravit delegády vydala řada významných hostů, premiérem počínaje.

Není to poprvé, kdy se v mottu sjezdu objevuje slovo solidarita. Není to sice tolik překvapivé, ale odpovídá to historii a profilaci strany.

Program křesťanských demokratů bývá často chválen novináři, kteří si ho přečtou, bohužel tu kvalitu úplně nechápou, resp. neoceňují voliči, jinak by volební výsledky musely být celkově výrazně lepší, než bývají.

Této skutečnosti se vymykají poslední parlamentní volby. Rekordní počet poslanců je nesporně velkým úspěchem, ovšem nepřehlédnutelně kontrastuje s podporou strany, kterou ukazují průzkumy. Jsou nepřesné, některým i pokulhává metodika nebo počet respondentů, ale dlouhodobý trend vychází všeobecně kolem pěti procent a spíše pod tuto hranici (nedávný Kantar - 4 procenta). Je dobře, a dokládá to přiložený článek, že si to mnozí z lidovců uvědomují a věřím, že se právě na ostravském sjezdu budou s pokorou snažit dát alespoň částečně do souladu poslaneckou sílu a sílu strany jako celku. Jak se to podaří, ukáží už podzimní komunální  a senátní volby (v těch komunálních spočívá největší lidovecká síla a nároky na výsledky musí být pochopitelně větší). Je třeba rozplést i další gordický uzel, v podobě směřování a témat strany. Prorodinná politika už se léta bera jako samozřejmost, životní prostředí je trendy, ale bolestí zůstává ekonomika, resp. kompetentní osobnost, která by byla jistotou v národohospodářském klání s ostatními. Za mě je velká škoda, že se KDU-ČSL jasněji nepřihlásila k rezortu školství. Ten možná nepřináší okamžité efekty, avšak v dlouhodobějším horizontu je zcela rozhodující a propojuje vůbec nejvíc oblastí. Další trvalý rozpor - zdůrazňovat konzervativismus, tradiční, křesťanské hodnoty nebo je nechat více v ústraní a jít na ruku sekularizované společnosti? Některé osobnosti doporučují nezdůrazňovat tradiční hodnoty, ale jak to udělat, aby strana neztratila autenticitu? (Srovnej: Pithart: Tradiční hodnoty jsou prázdné šufle). Stává se stále více zvykem, že na politickém kolbišti všichni míří na všechny, všichni všechno (pozitivní) slibují, dělit na levici a pravici už také nedává smysl, protože hlavní chuchvalec stran se drží zleva i zprava středu. Zlaté prvorepublikové "stavovství" a jasná profilace stran. Co však měli lidovci dávno uchopit je starým slovem řečeno "národovectví".  Chopili se toho jiné strany, zvláště jedna z nich to však posunula spíše do nacionalistické roviny, což přináší obecně neblahé efekty. Dalo by se pokračovat, ve velkých městech budou jiné preference než na vesnicích, na všechny dopadá drahota a (ne)dostupnost bydlení. Ne, slibovat nesplnitelné není cesta. Ovšem i nepříjemné věci je potřeba říkat ve správnou dobu a správným tónem. Obávám se, že palcové titulky, třebaže účelově separující zprávu o okleštění letitých jistot hasičů nebo policajtů, stejně jako Headline o omezení supermarketových akcí v národě, který akčními letáky žije a výběr z nich povýšil na národní sport je stejně ošidné, jako přijít s pověstným zdražením piva. Dělat dobro dobře, nezastírat realitu a nebýt populisty, zároveň i citlivě vnímat znamení doby.

Gratuluji všem zvoleným, jsem rád, že alespoň na prvního místopředsedu bylo víc kandidátů.

Zdař Bůh!