Vážený předsedající, vážené paní senátorky,

já jsem si dokonce stihl odskočit na vládu, která postupuje mílovými kroky k finální dohodě o konsolidaci financí, za což jsem rád. Dnes tedy se zde setkáváme nad projednáním věcné novely nového stavebního zákona. Poslanecká sněmovna projednala tento tisk jako sněmovní tisk č. 330. A 24. března letošního roku ji jednomyslně přijala. Tedy trochu jinak, než jsme měli u rekodifikaci stavebního práva a bývalé ministryně Kláry Dostálové, kdy s nimi ona poslala tu rekodifikaci s tou čistou stavební správou a s Nejvyšším stavebním úřadem sem do Senátu. Velmi rozporuplně, pomocí hlasů SPD, KSČM a Senát ji vlastně téměř jednohlasně odmítl, včetně senátorů právě z vládních stran. A sněmovna potom přehlasovala ten návrh.

My jsme deklarovali v tom předchozím volebním období, že toto, s tím nesouhlasíme. Že chceme, aby stavební úřady zůstaly v území, aby nevznikal nejvyšší stavební úřad. A aby ta přenesená působnost byla zachována. Pojďme se o tom bavit jako o celku, nikoliv o tom, že si vybereme specifickou věc a vyjmeme ji z toho standardu, na který jsme zvyklí. Zejména i s ohledem na jakousi subsidiaritu, která je i pro mě, s mým politickým zázemí, je poměrně zásadní prvek řízení tohoto státu. Ostatně se to projevuje v celé řadě tisků. A jsem v tuto chvíli zodpovědný za Ministerstvo pro místní rozvoj, které na principech subsidiarity vlastně staví regionální politiku.

Co si myslím, že je důležité říci, že mezi jednáním vlády, kdy byla schválena ta vládní verze, proběhla řada jednání. Ať se zástupci z MOČR, SMS, odborné veřejnosti, různých stakeholderů, nebo i řešitelů stavebního řízení. A podařilo se nám i ve spolupráci tedy s opozici nakonec navrhnout takový stavební zákon, věcnou novelu, která v té sněmovně získala podporu. A tady, abych nebyl chytán za slovíčko, všech, co o tomto návrhu hlasovali, vyjma asi 4 poslanců, podpořilo tuto konsensuální novelu včetně opozičních stran ANO a SPD. Což si myslím, že je dobrý základ i pro to, jak tento tisk přišel do Senátu. Než se dostanu k několika oblastem, které bych chtěl zmínit – a nechci jít do přílišného detailu, protože ta novela byla široce diskutovaná – chtěl bych zmínit a setkal jsem se i s legislativní divizí Senátu na téma srozumitelnosti zákona jako celku.

Musím přiznat, a to vzhledem k reakci na energetickou krizi, že se nám sešlo v čase vlastně několik stavebních zákonů. Nicméně výsledkem vaší práce a naší společné práce a projednávání v komorách vzniká čistopis s těmi přesnými daty náběhu, což je konec roku a polovina přístího roku pro ty dvě fáze DESU, speciálního stavebního úřadu a potom té platnosti zákona jako celku. A to, co popisuje – a já jsem si pozorně četl a pak jsem diskutoval s legislativou Senátu, skutečně moment, kdy my máme starý stavební zákon rekodifikovaný, odložený, věcnou novelu stavebního zákona, a do toho jsme dělali opatření související s řešením energetické krize v balíčkách OZE, které v danou chvíli musíte propisovat do všech existující legislativ, tak je to nepřehledné. Je problematické to sledovat. Ale věřím, že ve finále, v tom jakoby čistopisu toho zákony, kde skutečně dochází k významné redukci komplexnosti celého stavebního řízení, ať už je to pouze jedno řízení, odstranění ping-pongu, míra integrace a dalších, nakonec tento zákon bude srozumitelný. Druhou výhradou, která zaznívala od legislativy Senátu, a já tu práci beru velmi vážně, těch legislativců, neboť nám radí, jak postupovat na té cestě, je samozřejmě samotná implementace toho zákona. Opět to vypíchnu.