V nedávné době jsem se rozhodl kandidovat ve volbách do senátu za volební okrsek č. 78 – Zlín na místo odstoupivšího senátora Doc. Ing. Františka Čuby, CSc.
Mezi mé hlavní priority patří zachování starých tradic a obyčejů, kde mezi nejvýznamnější a nejkrásnější patří křesťanský svátek Velikonoc. K tomuto nejvýznamnějšímu svátku všech křesťanů se váže celá řada zvyků a obyčejů, a to po celý pašijový týden, (Květná neděle, Modré pondělí, Šedivé (Žluté) úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod Velikonoční)
Jelikož častokrát vidím, že ve spoustě míst Čech a Moravy naše obyčeje upadají, velmi rád se účastním či vyvíjím všechny aktivity, které vzpomínají či oživují naše původní tradice.
Tak jako jsme prožili krásné dopoledne 28. 3. 2018 v ZŠ Bystřice pod Hostýnem, Pod Dubíčkem, kde děti prožily netradiční dopoledne projektovým dnem s názvem Velikonoční den a pletení tatarů s Karly Nedbálkovými. Cílem akce bylo připomenout dětem historii a význam jarních svátků. V průběhu dopoledne si žáci zopakovali lidové tradice, zvyky a symboly, které se vážou k Velikonocům.
Nejprve jsem pohovořil s kolektivem učitelů, protože zároveň v tento den se slaví Den učitelů a popřál jim hodně štěstí v další práci. Potom jsme se již plně věnovali dětem. Protože považujeme za základ rodinu, zařadili jsme pro dnešní den i autorské čtení z rodinné kroniky Nedbálkových, kterou jsme věnovali ředitelství školy. Zařadili jsme zde právě ukázku, jak se dříve slavily Velikonoce v jeho rodné obci Březová u Slušovic. Čtení se všem líbilo, nejvíce se děti těšily na otázky a soutěže, za které získaly sladké odměny.
Nejnáročnější byly dílničky ve skupinách žáků, kdy se učili plést tatary z 8 vrbových proutků pod vedením Karlů Nedbálkových a jednotlivých třídních učitelů. Výsledkem byly spokojené tváře dětí, protože domů si každý odnášel hotový tatárek s mašlí. Děvčata ještě navíc vyzkoušela dovednost při stříhání vystřihovánek a na závěr skupiny žáků soutěžily v hodu na čáru.
Mezi nejvýraznější obyčeje období patří
KLABÁNÍ (ŘEHTÁNÍ…) A ŠLEHÁNÍ (MRSKÁNÍ, ŠMIGRUST…)
Dodnes se v našich končinách zachoval zvyk klabání (řehtání). Klabači jsou malí či mladí kluci, kteří obchází celou vesnici a pomocí nástroje, tzv. klabačky (řehtačky) nahrazují kostelní zvony, neboť ty na Zelený čtvrtek dle církevní tradice utichnou, neboť zvony tzv. odletí do Říma.
Klabe se ráno, v poledne a večer, končí se v sobotu. Např. v mé rodné vesnici – Březové u Zlína se mohou používat jenom klabačky, žádné řehtačky a podobné nástroje. Klabe se v pravidelném rytmu, který musí každý ovládat. Parta klabáčů má mezi sebou přísnou hierarchii, vedoucí pobočník, podpobočník a skupina, která se skládá z párů klabáčů. Ti, kteří přichází klabat prvním rokem, jsou zařazeni na poslední pozici a každý rok postupují o místo dopředu, až dosáhnou hodnosti pobočníků a tím jejich kariéra končí. Pobočník má za úkol každý rok vše zorganizovat, přijímat nováčky, naučit je správně klabat a zpívat písničku:
Katerimbus,
dej chleba kus,
není chleba,
tož okolka,
není kolka,
tož desetikorunku,
tatíčkovi na viržinku.
Celá básnička byla přísně taktovaná rytmem klabaček a u některých slov (desetikorunku) bylo tempo dvojnásobné.
Původ této písničky je neznámý, zpívá se na Březové od nepaměti, přenáší se z generace na generaci. Klabání začínalo u kříže, kde se klabáči modlívali, pak se rozdělili na dvě party, jedna klabala na horním konci, druhá na dolním. Končí na Drahoch u Tesařového.
Dříve se chodívalo přes Bednaříkův mlýn, kde se v potoku musel každý umýt, a šlo se klabat na Nové Dvory. Tam se končilo u Košárkového na mezi, kde si ti odvážnější zkusili svou první cigaretu. V pátek se vybíralo dům od domu, při rozdělování nejvýše stál pobočník, dostal polovinu peněz, zbývající polovina peněz se dále dělila na poloviny podle zařazení.
Všichni si to bedlivě hlídají a platí tady nepsaná pravidla, která se liší od zvyků v okolních obcích a dědí se ze staříčků na ogary. (1)
Taktéž na Velikonoční pondělí se váže krásný zvyk šlehání či mrskání. Kluci a chlapci obchází domy, kde jsou děvčata a s tatarem či větvičkou jalovce mrskají děvčata po nohách, aby byly po celý rok zdravé a čilé.
Více obrázků a video najdete ZDE
Akce pletení tatarů spadá sice do zahájení volební kampaně, ale je to mimo volební obvod. Na škole se již jedná o pátou společnou akci.
Mezi mé priority senátorské kampaně patří:
- budování společnosti na základech, co nám zanechali předchůdci
- uchovávaní tradic
- ochrana životního prostředí
- bezpečnost
- prosperita
- zvyšování životní úrovně
Budu velmi rád, když mi napíšete hlavní problémy vaší obce, nebo co Vás trápí, abych to dal po zevšeobecnění do svých priorit volebního programu senátního obvodu.
(1) z autorského čtení z knihy „Kronika rodu Nedbálkových“, ISBN 978-80-88143-02-4, str.109
(převzato z Profilu)
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV