Oborná (ANO): Novela zákona upravuje postupy v případech vzniku kalamity

06.04.2022 13:21 | Zprávy

Projev na 16. schůzi Poslanecké sněmovny 6. dubna 2022 k zákonu o rostlinolékařské péči

Oborná (ANO): Novela zákona upravuje postupy v případech vzniku kalamity
Foto: ANO
Popisek: Monika Oborná

Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolte mi, abych se i já vyjádřila k tisku 151, a to k novele zákona o rostlinolékařské péči, protože jak již tady zaznělo, jednou z oblastí, kterou novela zákona o rostlinolékařské péči upravuje, je ochrana rostlin proti škodlivým organismům, a také právě tento návrh zákona zde navazuje na zkušenosti z poslední doby, zejména kalamitního přemnožení hraboše polního.

My jsme se tomuto tématu poměrně docela aktivně věnovali již v minulém volebním období, se členy zemědělského výboru jsme tehdy navštívili zemědělce přímo v terénu, kde jsme viděli zpustošená pole, zpustošenou úrodu a zoufalství zemědělců, kterým právě hraboš polní přičinil velké problémy, takže já se domnívám, že tohle téma by tady nemělo zapadnout a dovolte mi proto, abych v této souvislosti připomněla jakousi genezi k této problematice.

Jedná se o problém, který naše zemědělce trápí několik posledních let. V létě roku 2019 došlo zejména na jižní Moravě k takovému přemnožení hrabošů, že zemědělci museli přistoupit k dřívější sklizni obilí. Na některých místech hraboši sežrali až polovinu úrody, mluvilo se tehdy o nejhorší situaci za posledních 50 let. Výsledky monitoringu výskytu hraboše, který každoročně spolu s několika dalšími desítkami škodlivých organismů provádí inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, vykazovali vysoce populační hustoty v řadě okresů České republiky již od počátku roku 2019.

V evidenci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu bylo tehdy 48 okresů s katastry, kde populace hraboše od počátku roku pětkrát nebo vícekrát překročila takzvaný práh škodlivosti tohoto škůdce, což je situace, která je považována za kalamitní přemnožení. Přesto ještě v červenci roku 2019 tehdejší mluvčí resortu zemědělství doporučoval jako řešení kvalitní orbu, zajištění příznivých podmínek pro přirozené nepřátele hrabošů nebo vysazování stromů, keřů a umísťování sedátek pro dravce.

Ke změně přístupu došlo počátkem srpna roku 2019, kdy ústav s ohledem na zcela mimořádný stav v ochraně rostlin na značném území České republiky vydal v souladu s legislativou EU a se zákonem č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, dvě nařízení o výjimečném (použití?) přípravu STUTOX-II. Tento přípravek mohl být výjimečně použit ve vyšší dávce při aplikaci pouze do nor hraboše po celém území České republiky a ve vyšší dávce při aplikaci rozhozem pouze v okresech České republiky, kde byl výskyt hraboše hodnocen právě jako kalamitní.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

Kdo stanovuje, kolik se bude platit za jednoho migranta?

A to bude každá země platit stejně? Protože co si budeme nalhávat, co je pro nás půl milionu, není to samé, co to je třeba pro Němce. A to je už definitivní, že se bude za nepřijetí platit? Nedá se s tím ještě něco udělat? A kdo bude určovat, kolik a jaké migranty máme přijmout?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Senátorka Mračková Vildumetzová: 380 tisíc uprchlíků v ČR. A nejsou to jen ženy s dětmi

17:04 Senátorka Mračková Vildumetzová: 380 tisíc uprchlíků v ČR. A nejsou to jen ženy s dětmi

Projev na 5. schůzi Senátu ČR 22. ledna 2025 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o…