Jako Češi, Moravané a Slezané máme být na co hrdí. Při připomínání roku 1939 a 1989 se letos bohužel poněkud zapomnělo, že čeští obránci přispěli výrazným způsobem k porážce osmanských Turků u Vídně v roce 1529. Toto vítězství je pro nás velkým povzbuzením právě dnes, když probíhá islamizace Evropy, invaze imigrantů do Evropy a Erdoganovo Turecko navazuje na imperiální tradice Osmanské říše. Též připomeňme, že islámská vojska podnikla mnoho nájezdů na Moravu a Slovensko, vraždila mnoho lidí a vypálila mnoho obcí a tisíce našich lidí si vzali muslimové jako otroky. Musíme znovu statečně bránit naši vlast jako naši předci! Když se nebudeme bát, znovu se společně ubráníme.

Proti zhruba 17 až 21 tisícům obránců Vídně stála Osmanská armáda v počtu 120 až 140 tisíců mužů a k tomu ještě kolem 18 tisíců osmanských spojenců z řad Srbů, Maďarů a Moldavanů. Upozornil na to znalec islámu Lukáš Lhoťan, který o tom vydal i knihu Čeští obránci Vídně před Turky roku 1529 (ZDE). I Češi porazili legendární osmanského sultána Sulejmana Nádherného.

V řadách obránců Vídně byli nejen Rakušané a Němci, ale i velký podíl válečníků z Čech, Moravy, Lužice a Slezska společně s žoldnéři a dobrovolníky z celé Evropy.

Výborný popis odchodu osmanské armády od Vídně podává český historik Bohuslav Miltner ve své knize, kde píše: „Asi hodinu před půlnocí bylo slyšeti poplach v táboře tureckém, janičáři strhávali stany své a zapalovali vše, co nemohli odvléci. Staří sedláci a kněží byli házeni do plamenů, asi tisíc žen a dětí rozsekáno, ostatní majíce provazy kolem šíje i těla hnáni jako dobytek odtud. Záře hořícího tábora osvětlovala hrůzy tohoto vraždění a řvaní těchto ubohých křesťanů přehlušovalo hluk a lomoz Turků k odtažení se připravujících. Jakož byl Soliman dobyl ve čtvrtek Bělehradu a Rhodu, mínil toho dne také ztéci Vídeň. Tak skončilo vlastní obležení Vídně již večerem dne 14. října.“

Až s porážkou Osmanů při druhém obléhání Vídně roku 1683 došlo k definitivnímu zastavení invaze Osmanů do střední Evropy. Mezi obránci Vídně bylo mnoho Čechů. Jak uvádí Miltner, na straně obránců Vídně se účastnil bojů například „Arnošt z Brandenštejna, hejtman tělesné stráže trabantů; velel pluku českých kopiníků ve čtyři praporce rozdělených. 1 regiment Brandenštejnův měl 2000 mužů.“ Samotný Miltner pak na konci své knihy podává ucelený seznam českých, moravských a slezských šlechticů a jejich vojáků, kteří se bojů u Vídně roku 1529 zúčastnili.

Čeští, moravští a slezští válečníci hájili rozsáhlou část vídeňských hradeb na severovýchodní straně a také měli na starosti obranu tzv. Solné brány, která sloužila pro protiútoky proti osmanským obléhatelům. Oddíl zhruba 300 českých vojáků bránil opevnění před Vídní v oblasti Starých uherských hradů, kde byl ovšem Osmany poražen a vzat do zajetí. Naopak zhruba 3000 Čechů, Moravanů a Slezanů tvořilo obranu pevnosti v dnešní Bratislavě, kdy nejen odrazili pokus Osmanů pevnost dobýt, ale podnikali i protiútoky, které osmanské armádě hodně škodily.

O velkém významu účasti Čechů, Moravanů a Slezanů na obraně Vídně svědčí i to, že habsburský císař Ferdinand I. obviňoval rakouské stavy z odpovědnosti za těžkosti při obraně proti osmanské invazi a Rakušanům zdůrazňoval, že úspěšná obrana Vídně a odražení osmanského útoku byla možná pouze díky pomoci Čechů, Moravanů, Lužiců a Slezanů a jeho vlastním císařským přičiněním, jak popisuje profesor Miltner ve svém díle. Z českých zemí byla navíc připravena i hotovost, která měla Vídni přijít na pomoc. I díky obavy z těchto posil saracéni nakonec odtáhli s nepořízenou.

Celá věc také ukazuje, že islámská expanze není nepřítel nový a neznámý. Evropa a křesťanská civilizace se proti islámu brání prakticky od jeho počátku. Musíme si uvědomit, že oblasti severní Afriky, Sýrie či Turecka byly před invazí islámu křesťanské.

Muslimové v minulosti obsadili velkou část Evropy: obsadili jižní Itálii, téměř celé Španělsko a byli zastaveni až ve Francii. Dále okupovali celý Balkán a dostali se až k Vídni a byly běžné jejich nájezdy na Slovensko či na Moravu. Mnoho našich krajanů odvlekli do otroctví. A Turek nám teď vyhrožuje znovu...

Postupně ale došlo k reconquistě a znovudobytí křesťanských území. Od islámské okupace bylo osvobozeno Španělsko a v průběhu staletí se od jha islámské útlaku osvobodily i balkánské národy. To je naděje i pro nás, že se nám podaří Evropu opět zachránit. Suverénní evropské národy musí držet spolu a společně se musí bránit. Navzdory sluníčkářům a Evropské unii.

Musíme znovu statečně bránit naši vlast jako naši předci! Když se nebudeme bát, znovu se společně ubráníme.

Na obrázku Santiago Matamoros (sv. Jakub st.) – patron reconquisty.

A znovu připomínám, že ve Sněmovně již dva roky leží zákony z pera SPD na zákaz propagace islámské ideologie a zákaz islámského zahalování v ČR. Oba zákony nám však vláda ANO, ČSSD a KSČM vytrvale blokuje. Přitom například zákaz zahalování již platí v Rakousku, v Dánsku i ve Francii. Podpořte SPD ve volbách, aby byla naše republika bezpečná a abychom měli větší sílu prosadit naše návrhy!

#rodinanaprvnimmiste

ZDE