V části lidovecký funkcionářů bylo cítit jisté napětí z této aliance, neboť pro dvoučlenné předvolební koalice je nezbytné dosažení 10 % volebního výsledku. Jiří Čunek, který cítí tuto tenzi, a dále také obavy lidoveckých funkcionářů zejména na Moravě, kde má KDU – ČSL frakčně silné pozice, že se zbytečně budou muset dělit o místa na kandidátkách, vyzval předsedu strany Bělobrádka k přímému souboji o předsednictví.

Prohrál a Bělobrádek vyhrál s drcujícím skóre 84 % ku 16 %. Lidovci otevřeli cestu na svém sjezdu předvolební alianci se Starosty dokořán. A jen na kvalitě jejich volební kampaně bude záviset úroveň konečného volebního výsledku. Pokud to bude středně progresivně vedená volební kampaň, může se volební výsledek pohybovat mezi 12 – 15 %. A to by z Lidovců a Starostů okamžitě udělalo jednoho ze dvou rozhodujících vyjednávacích subjektů o příští vládě.

Jinak po hříchu lidovecký sjezd byl spíše nudný, žádné nové myšlenky nepřinesl. Lidovečtí předáci mohli využít lépe potenciálu klidné vládní síly, která vcelku s přehledem ovládá svoji pozici ve vládě a dokáže se stávat tím rozhodujícím jazýčkem na vahách a to nejen ve vládě, ale často i v české politice obecně. Ve vedení Lidovců dochází vlastně k jediné významnější změně a sice té, že místo europoslankyně Roithové, která nekandidovala na funkci místopředsedkyně strany, byl novým místopředsedou strany zvolen ministr kultury Herman. Co je pak pro lidovce typické, a co jim příliš nesvědčí, je to, že ve vedení strany nemají zastoupenu nyní již žádnou žádnou ženu.

Předvolební alianci se Starosty však považuji za strategicky velmi vhodný nástroj k tomu, aby Lidovcům zachoval konfesijně laděné hlasy a přitom jim otevřel cestu k hlasům voličů, kteří uvažují jasně sekulárně.