Každá demokracie umožňuje svobodné volby. Může v nich vyhrát kdokoliv, třeba i demagog, oligarcha, populista nebo i diktátor.

Ne každá demokracie však umožňuje, aby pak příště vyhrál někdo jiný.

Vítěz se někdy zakope na dobytých pozicích, ovládne justici a média, nahromadí bohatství a nikdo už ho z mocenských pozic nedostane. Nemusíme jít hned k drastickým příkladům do Německa začátku 30. let minulého století. Stačí se podívat do nedávno ještě sousedního Maďarska.

Nám jde o demokracii, která se před „vítězi rádoby jednou provždy“ dokáže ubránit. Říká se jí demokracie liberální, v krajním případě i demokracie bojující. Chrání svobody nejen vítěze voleb, ale i poražených ve volbách, aby příště mohli vyhrát oni - dnes poražení. To dokáže zaručit jen právní stát.

Vláda práva, co že to je?

Vláda práva znamená, že právo je výš než kdokoliv jiný. I než ministerský předseda či prezident.

Vláda práva je Ústavou zaručené rozdělení tří mocí ve státě:

• zákonodárné
• vládní
• soudní

Jedna moc kontroluje, hlídá druhou, aby se moc nesoustředila na jedno místo. Hlavně střeží nezávislost justice a svobodu slova. Proto jsme byli a jsme tak citliví na všechno, co souvisí s nezávislou justicí.

Křičeli jsme zbytečně brzy? Ještě se nic tak moc nedělo? Vždycky budeme takto citliví, ba třeba i přecitlivělí na to, co se děje v justici. Tam to totiž vždycky začíná: Demokracie toliko volební, bez svobod umožňujících porazit vítěze a vyměnit vládu.

Ještě jakoby nic je tu nová ministryně. Víme všichni, komu fandí a koho brání před trestním stíháním, takže se v řadách státních zástupců nemůže nešířit tichá panika. Třeba naslinit prsty, protože budou změny, budou se rušit vrchní zastupitelství... „Dobře, a co bude se mnou?“

Jsme zastánci demokracie nejen volební, ale i liberální, zaručující svobodu nejen vítězům, ale i poraženým. Nám nejde o moc, o té se rozhodne ve volebních místnostech. My to dobře víme a my tam budeme. My dnes chceme oslovit všechny ty, kteří tam půjdou taky. Aby mysleli na demokracii i pro poražené. Ta je totiž mnohem cennější než demokracie pro vítěze.

Dnes jsme občané, zítra budeme i voliči. Už dnes začínáme rozhodovat, jak volby dopadnou. Ze zákopů moci vyženeme ty, kteří se tam zatím zabydlují jakoby na věky. Nedopustíme to! Dnes jako občané, pozítří jako voliči. Nedopustíme!

Petr Pithart