Děkuji, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení senátoři.

Dnešní jednání Senátu je věnováno cenám energií a představení kroků vlády v této oblasti. Kromě mě potom tady s konkrétními opatřeními, o kterých budete mít možnost diskutovat, vystoupí i příslušní páni ministři. A přiblíží v detailech ta jednotlivá opatření podle svých resortů. Já bych na úvod rád popsal, kde se nyní z pohledu energetiky nacházíme, co jsme již udělali k posílení naší energetické bezpečnosti a co je ještě potřeba udělat.

Nemusím připomínat, že poté, co Rusko vojensky zaútočilo na Ukrajinu a začalo využívat energetiku jako ekonomickou zbraň proti západu, a to je prostě fakt a to je realita, kterou musíme ve svých úvahách zohlednit – Rusko využívá energetiku jako zbraň, se kterou vede válku trochu západu. Tak poté, co se toto všechno odehrálo, bylo jasné, že se musíme věnovat dvěma klíčovým problémům. Za prvé samotnému nedostatku energetických surovin, zejména plynu. A za druhé jejich vysoké ceně. Ale už teď zdůrazňuji, že nešlo jenom, při tom, čemu vláda musela čelit a čemu čelí a Česká republika jako celek, o ceny, ale šlo i o to, abychom vůbec měli dostatek energetických surovin, hlavně plynu. Na jaře totiž reálně hrozilo, že Česká republika bude v zimě bez plynu.

Kontakty s neruskými dodavateli plynu, které tu v minulosti byly, skončily během vlády Hnutí ANO a Česká republika byla plně závislá na ruských dodávkách. Ta naše závislost na ruském plynu překračuje, nebo tedy překračovala 97 %. Zásobníky byly naplněné jenom z malé části a neexistovala legislativa, která by nutila dodavatele energií tyto zásobníky průběžně plnit. Za 3 měsíce jsme k posílení energetické bezpečnosti naší země udělali více než předcházející 2 vlády Hnutí ANO za 8 let. Co jsme udělali? Zajistili jsme LNG terminál pro neruské dodávky plynu, který pokryje třetinu naší roční spotřeby. Terminál jsme otevřeli minulý týden a dorazil k němu první tanker s plynem.

Přijali jsme novelu energetického zákona, která donutila distributory a vlastníky plynových zásobníků k tomu, aby je začali naplňovat a začali je naplňovat rychle. Tím jsme dosáhli toho, že k dnešnímu dni jsou zásobníky plné zhruba z 85 %, což znamená zhruba 3 miliardy kubíků plynu, tedy třetinu naší roční spotřeby. Chystáme se samozřejmě i na budoucnost, na další období, proto jsme udělali i další kroky, které souvisí s naší energetickou bezpečností do budoucna.

Spustili jsme tendr na dostavbu Dukovan. Tady děláme také kroky k tomu, abychom maximálně urychlili a nezdrželi nikde výstavbu nebo dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Minulý týden jsem měl například jednání s hejtmanem Vysočiny, panem Schrekem. Byl u toho pan předseda Senátu Miloš Vystrčil, odpovědní ministři a řešili jsme možnosti úpravy legislativy pro rychlejší dostavbu Dukovan a také opatření k zabránění negativních dopadů stavby na obyvatele. Čili vidíte, že i v tomto směru se ty věci posunují dopředu.

To, co je důležité ale konstatovat teď aktuálně, protože my musíme souběžně v energetice řešit krátkodobé cíle nebo naplňovat krátkodobé cíle a zabývat se i těmi středně a dlouhodobými. Dukovany jsou samozřejmě ten středně a dlouhodobý cíl. Ale pokud jde o tu krátkodobou, aktuální situaci, tak skutečně mohu konstatovat, že plyn na zimu po všech těch krocích, které jsme včas udělali, máme zajištěný. A to je důležitá zpráva pro obyvatelstvo i pro firmy.

Samozřejmě platí, že čím více budeme šetřit, tak tím déle nám vydrží, ať už situace bude jakákoliv v Evropě a s dodávkami plynu do Evropy a ať už bude Vladimír Putin dělat cokoliv. Čím více budeme šetřit, tím prostě budeme mít ten plyn déle k dispozici. To samozřejmě neznamená, že se mají snižovat teploty na nějaké absurdní stupně a že někdo má doma mrznout, ale znamená to, že musíme se energiemi hospodárněji nakládat. A v tom máme značné rezervy. I když právě ta situace, která už teď je, tak ve spotřebě plynu ve srovnání s loňským rokem vede k přirozeným úsporám. A to je dobře.