Vážení přátelé, už nikdy se nebudu moct dívat na pohádku Pyšná princezna stejnýma očima. Prostě vždycky, když přicupitá na scénu Stanislav Neumann zabalený do hermelínu, s žezlem a pozlaceným jablíčkem, vždycky v něm vidím Petra Fialu. Vždyť považte sami, co se píše v doprovodném letáku k filmu: „V Půlnočním království jsou poddaní sužováni velkými daněmi a jejich slabého krále ovládají nepoctiví rádcové.“

Rádcové v čele se skvostným Milošem Kopeckým kují pikle. Pan král je odkázaný na jejich vyprávění, když se chce dozvědět, co se v jeho vlastní zemi děje, a na oplátku jim na všechno kýve. Zvýšit daně, o kterých odjakživa tvrdil, že se zvyšovat nesmí. Mlčky souhlasit s migračním paktem. Krčit rameny, když jeho nejbližší chystají přechod na euro. Na oko je král, ale běda, kdyby se vzepřel.

Petr Fiala má nejhorší výsledky ze všech premiérů v dějinách České republiky. Obyvatelé jeho království zchudli nejvíc ze všech měřených národů, čtvrtina Čechů se propadla na hranici chudoby. Dokonce si 800 tisíc lidí dneska nemůže koupit maso ani zatopit, jak by potřebovali. Petr Fiala to ale neví, protože mu to jeho rádcové neřeknou.

Tají před panem králem i to, že je nejméně oblíbený panovník na celém světě, což potvrdily hned tři mezinárodní agentury. Abych byla fér, v jednu chvíli se Fiala dostal na předposlední místo, ale už je zase na dně. Dokonce i ten Emmanuel Macron, kterému nedávno hořela Paříž kvůli důchodové reformě, má u svého národa o 35 procent vyšší důvěru než náš pan král.

Jaký je důvod, že rádcové udržují slaboučkého krále v blahé nevědomosti? Úplně prostý. Výměnou za pocit, že je všechno v pořádku, si mohou dělat, co chtějí. A ruku na srdce. Ani kdyby se pan král vzchopil, stejně na řešení problémů naší země nepřijde.