Je zajímavé, že by všichni chtěli reformy, tu školství, tu daňového systému, tu RUD, ale když dojde na lámání chleba, tak všichni mluví pouze o penězích. Je třeba si konečně přiznat, že reformy bolí, protože je třeba říznout do živého. Tu do přebujelé administrativy a byrokracie, tu do dotací, tu do výše zisků a rozličných podpor.

Odvahu od české pravice nečekejme, protože ta umí pouze škrtat u těch, chtěří se nemohou či neumí bránit. Činnost odborů se dnes smrskla pouze na zvyšování mezd a platů, místo aby začaly spolupracovat s levicovými stranami, jako je tomu na Západě od nás.

Reformy jsou nutné, protože současný ekonomický i společenský model, nastavený v devadesátých letech minulého století, se vyčerpal. Nicméně tento model, na který jsme si všichni zvykli, vyhovuje současné vládní koalici a majoritě podnikatelské veřejnosti. A bude velmi těžké cokoliv prosadit tak, aby se postupně zvyšovala, a nikoliv snižovala životní úroveň obyvatelstva ČR.