Ač není co slavit, pohled do zpětného zrcátka není na škodu. Covid mimo jiné ukázal, že kapacita českého zdravotnictví v případech jako jsou pandemie, které ani do budoucna nelze vyloučit, se bez krajských a okresních nemocnic neobejde.

Ukázala, že nelze mít zdravotnictví na maximální kapacitě bez jakýchkoliv rezerv. To by mělo být zejména poučení pro zdravotní pojišťovny i ministerstvo zdravotnictví. Mantra o rušení akutních lůžek nás přivedla na pokraj katastrofy. Ukázalo se také, jak nerovnoměrné rozložení péče v rámci ČR je. Zlínský kraj rozhodně nadbytkem akutních lůžek ani zdravotníků netrpí. Naopak jsme významně pod průměrem ČR. Během pandemie jsme tak skutečně byli na samé hraně možností.

Situaci jsme zvládli díky solidaritě a kolegialitě mezi našimi nemocnicemi a jednotlivými odděleními v kraji a zejména mezi zdravotníky. Jejich práci, včetně povolaných studentů, bych chtěla ocenit na prvním místě. Obrovská obětavost lidí, zejména na nejpostiženějších odděleních, byla na úkor jejich fyzických i psychických sil.

Během pandemie byl ustaven krajský koordinátor intenzivní péče, který měl přehled o kapacitách v rámci kraje a zajišťoval přímou komunikaci mezi nemocnicemi. Tento systém se osvědčil, proto jsme jej zachovali a pokud by bylo potřeba, v krizové situaci opět kapacity krajského zdravotnictví zmobilizujeme. Krajská nemocnice T. Bati zajišťovala také zasobování očkovacími látkami mezi nemocnicemi, i tady byla koordinace mezi lékárnami v nemocnicích a dále směrem k praktikům bezproblémová a lze z ní případně vycházet i do budoucna.