Tam míříme zásluhou polistopadových vlád až v kapitalismu. Co ministr, to nová perla, chaos a destabilizace škol. Zrušení osnov a s nimi i jednotné základní školy, nástup víceletých gymnázií, soukromých a církevních škol. Ty rostly jako houby po dešti a nahrazovaly rušené či slučované školy veřejné. Ovšem za tučné školné. Zelenou dostalo domácí (individuální) vzdělávání a alternativní vzdělávací programy, vznikající podle pochybných zahraničních vzorů.
Za oběť padlo učňovského školství, v důsledku čehož teď chybí řemeslníci a techničtí pracovníci, a zahájena byla honba za co největším počtem studentů gymnázií a vysokých škol. Podle tehdejší ministryně školství Buzkové, „abychom dohnali USA“. Školy se rvaly o studenty, maturitní vysvědčení a vysokoškolské diplomy přestávaly být podloženy kvalitou vzdělání.
Dalším terčem na odstřel se stalo školství speciální. Namísto tříd se sníženým počtem žáků, s upravenými vzdělávacími programy, podle nichž připravovali kvalifikovaní speciální učitelé žáky s různými druhy postižení na integraci do života a na pracovní trh, bylo rozhodnuto, že všechny tyto děti musí do běžných škol. Názory odborníků nikoho nezajímaly. A tak se za ministryně školství Valachové spustila naprosto zpackaná „inkluze“. S jejími dopady se učitelé, žáci s postižením i ti běžní potýkají dodnes. Ti „běžní“ už jsou na mnoha školách už spíš v menšině, když si připočtete cizince, kterých je v některých třídách opravdu dost, navíc bez znalosti českého jazyka.
Aby toho nebylo málo, plánuje se zrušení známkování v první a druhé třídě, takže děti budou ochuzeny o jedničky, z nichž mají ohromnou radost, a rodiče o jasné hodnocení svých potomků. Ale čekají nás další velké změny. Ty zahájil bývalý ministr Plaga, když začal pracovat na revizi rámcových vzdělávacích programů základního vzdělávání (RVP ZV), na jejichž základě si každá škola vypracuje svůj vlastní školní vzdělávací program. Revizi RVP pak dokončilo MŠMT pod vedením současného ministra Beka. Ten už nový RVP zveřejnil. Novými plány se školy budou řídit od září 2027, a to v prvních a šestých ročnících. Každý následující rok se pak bude přidávat jeden ročník na obou stupních. Dobrovolně ke změnám mohou ředitelé přistoupit už tento rok.
Revidovaný RVP pod Bekovým heslem „méně znalostí, více kompetencí“ povede k další už tak nízké úrovni znalostí žáků, na kterou poukazuje Výroční zpráva České školní inspekce z roku 2022/23. Vyplývá z ní nedostatečná úroveň znalostí u více než poloviny žáků, a to ze všech předmětů, které mají exaktní povahu, jako jsou přírodověda, fyzika, chemie. V chemii má nedostatečnou úroveň 64 % absolventů 9. třídy, v přírodopisu je to 55 %, v zeměpisu 50 %, v dějepisu 57 %. Zcela nedostatečná je čtenářská gramotnost. První stupeň základní školy opouští 23 % dětí, které nevykazují jakoukoliv čtenářskou gramotnost. Druhý stupeň ZŠ 16 %. To jsou v podstatě negramotní lidé.
Který z vybraných českých europoslanců nejlépe hájí české národní zájmy?Anketa
Podobné výsledky se dovídáme z mezinárodních průzkumů, např. z průzkumu PISA (2023), do něhož se zapojilo 81 zemí a regionů OECD (v ČR 450 škol). Matematické dovednosti našich patnáctiletých žáků poklesly na nejnižší úroveň od roku 2003 (od tohoto roku výsledky neustále klesají), po pandemii byla jedna čtvrtina žáků matematicky negramotná. Na učilištích základní dovednosti nezvládá 59 % žáků, před 10 lety to byla necelá jedna třetina. To jsou výsledky reformy z roku 2004/2005, kdy byly zrušeny jednotné školní osnovy. Nový RVP tento pokles v žádném případě nezastaví. Naopak.
Stavět kompetence a znalosti proti sobě, jak to prosazuje ministr Bek, je nesmysl. Kompetence bez potřebných znalostí jsou o ničem. A bez určité míry „biflování“ se žáci neobejdou. Podle ministra to však není potřeba. Faktografické informace si prý mohou během vteřiny vyhledat na mobilním zařízení. Z budoucí generace se tak může stát masa snadno manipulovatelných a ovládaných hlupáků. Proti nové podobě RVP protestují renomovaní odborníci, instituce, asociace i učitelé.
Velkou debatu vyvolaly např. změny v dějepisu. Nejenže se snižuje počet hodin jeho výuky a redukuje se jeho obsah zhruba o jednu čtvrtinu, ale ještě se má dějepis přestat učit chronologicky. To znamená, že žáci nebudou procházet dějinami od pravěku po současnost, ale nově se budou dozvídat jen „zásadní“ události a období. To, co je zásadní, má být posuzováno podle trendů a potřeb 21. století.
Toto pojetí je doslova a do písmene likvidace dějepisu. Žáci nebudou mít žádné znalosti z historie, nebudou znát souvislosti, příčiny, průběh událostí, jejich následky. A kromě toho - kdo bude rozhodovat o tom, co je zásadní? Jak a co budou pedagogové učit v dnešní době překrucování historie, v době stíhání za jiné názory, v době propouštění nepohodlných pedagogů, v době soudních procesů, kdy soudy rozhodují, co je a co není historická pravda?
Nespokojeni jsou i učitelé matematiky a chemie. Do matematiky se dostalo učivo, které se dnes probírá až na střední škole – statistika, kvadratické funkce nebo řezy těles, přitom se na druhém stupni snižuje počet hodin její výuky. Namísto toho, aby byl čas na procvičování a upevnění znalostí, se žáci budou potýkat s učivem, s nímž mají problém i současní středoškoláci.
Pokud jde o chemii, Svaz chemického průmyslu, Svaz průmyslu a dopravy, Česká konference rektorů, Unie školských asociací nebo Akademie věd upozorňují, že v RVP je ignorován koncept výuky základů chemie jako uspořádané soustavy výchozích vědomostí, na něž teprve navazuje získávání požadovaných kompetencí. I tito odborníci na rozdíl od ministra školství vědí, že je nutné vycházet ze základních znalostí.
Značné diskuze vyvolaly také změny ve výuce cizích jazyků. Angličtina bude povinná už od první třídy. Nyní je to od třetí třídy, i když některé základní školy nabízejí výuku angličtiny od první třídy už dnes. Zvyšuje se také její náročnost. Nově mají žáci na konci základní školy dosáhnout úrovně B1 (dosud A2). Druhý cizí jazyk bude povinný od sedmého ročníku (v současnosti od osmého).
Nemyslím si, že by druhý cizí jazyk musel být povinný pro všechny žáky. Podle mého názoru by ho měla škola nabízet jako volitelný, spolu s dalšími předměty. Někdo je šikovný na jazyky, někdo třeba na matematiku, na přírodovědu, jiný je manuálně zručný a mohl by si vybrat školní dílny (pokud by je polistopadoví „osvícenci“ nezrušili). A jsou i ti, kterým by prospěly navíc hodiny češtiny.
Problematická je i povinná angličtina od první třídy. U malých dětí se za poslední roky výrazně zhoršila výslovnost a vyjadřování. Nerozumí běžným českým slovům, neumí vyjádřit myšlenku. Budou umět říct pár slov anglicky, ale nebudou znát české říkanky, písničky a pohádky, a získávat tak i vztah k mateřštině. Nemluvě o naprostém nedostatku učitelů cizích jazyků. Ti chybí už v dnešní době. Takže je bude učit neaprobovaná učitelka prvního stupně nebo učitel druhého stupně, který si zase neví rady s prvňáky.
Ale pár slov ještě k povinnému druhému cizímu jazyku. Žáci si budou moci vybírat jen ze tří možností – němčiny, španělštiny a francouzštiny. Ruština se tak už jako druhý cizí jazyk učit nebude. A já se ptám, proč? Ruštinu se dnes učí na našich školách pětina dětí. A to jak českých, tak děti cizinců (např. Ukrajinců, kteří se vlastně s češtinou učí tři cizí jazyky). Je to slovanský jazyk, který je pro mnohé žáky jednodušší. Kromě toho je na školách poměrně dost ruštinářů.
Takže v čem je problém? Že rusky mluví Putin? Pro naši nekompetentní a všehoschopnou vládu to zřejmě bude ten hlavní důvod. Ale nejde jen o ruštinu. Proč by se například v oblastech blízko hranic s Polskem nemohla vyučovat polština, kterou tam lidé využijí? A proč by školy nemohly nabízet druhý cizí jazyk i podle toho, jaké mají v pedagogických sborech jazykáře?
Pokud to shrnu, reforma RVP je nezodpovědným pokusem na dětech i učitelích, který přinese další pokles kvality vzdělávání a chaos na školách. Bekův výtvor otevírá školní vrata „progresivistickým“ neziskovkám, opouští vědecké základy vzdělávání a dál řízeně destruuje vzdělávací systém.
Na závěr ještě jedno téma, a to je převedení (od září tohoto roku) financování výdajů, spojených s výukou (např. učebnice, pomůcky, školy v přírodě, výlety ad.), a financování nepedagogických pracovníků škol, mezi něž patří školníci, kuchařky, uklízečky, hospodářky či správci IT, ze státu na zřizovatele, tedy kraje a obce. Proti se postavily školské odbory a řada krajů, měst a obcí. Nesouhlasí ani většina ředitelů škol, kteří se bojí rozkolísání a zkomplikování nastaveného systému financování pracovníků ve školství. Zároveň upozorňují, že tato změna může vést k neodůvodněným nerovnostem v závislosti na území a zřizovateli.
Školské asociace a školské odbory už plánují protesty. Mají plnou podporu i odborné sekce školství ÚV KSČM, která změnu financování nepedagogických pracovníků škol odmítá. Nepedagogičtí pracovníci jsou nedílnou součást týmu škol, zabezpečující podmínky pro vzdělávání. Převedení financování na zřizovatele povede k ohrožení kvality služeb. Dojít může i ke snížení odměňování těchto pracovníků a k jejich odchodům.
Už teď kvůli nízkým platům ředitelé škol marně shánějí kuchařky, uklízečky a další zaměstnance. V systému nyní pracuje 68 tisíc nepedagogů, MŠMT ale počítá jen s 58 tisíci. Rozdíl nyní doplácejí ředitelé škol. Vzdělávání má v plném rozsahu garantovat stát, a ne přenášet tuto zodpovědnost na kraje, obce, případně rodiny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Jsou kompetence bez potřebných znalostí o ničem?
autor: PV
