Senátoři za ODS naopak podporují novelu zákona o sociálních službách, která zvyšuje příspěvky na péči, podle Daniely Filipiové si asistenti vyšší odměny zaslouží. Místopředseda senátu Jaroslav Kubera pak upozornil na narůstající počet zákonů, které jsou ve Sněmovně projednávány ve zrychleném režimu.

Předseda senátorského klubu Miloš Vystrčil se nejprve pozastavil nad neúčastí ministrů na jednání Senátu: „Vláda místo toho, aby dělala svoji práci, raději jezdí po krajích a dělá předvolební kampaň.“ Místopředseda ODS upozornil i na úskalí nového daňového řádu: „Původně se mělo jednat jen o transpozici evropské směrnice, která měla dva cíle: zamezit praní špinavých peněz a financování terorismu. Ministerstvo financí ale pojalo transpozici této směrnice velice extenzivně a účelově. Výsledkem je to, že každý správce daně by se v případě přijetí zákona mohl tázat na citlivé údaje daňových poplatníků. Pokud to řeknu s jistou nadsázkou, tak jakákoliv obec, ty jsou také správci daně, by pak mohla třeba u bankovních ústavů zjišťovat, kolik má který občan na účtu peněz, s kým obchoduje, nebo jaké má dluhy. To naprosto odmítáme a zasadíme se o zamítnutí návrhu zákona, a pokud se nám toto nepodaří, podpoříme alespoň pozměňující návrh, který toto dotazování umožní pouze prostřednictvím generálního finančního ředitelství.“

K novele zákona o sociálních službách se vyjádřila senátorka Daniela Filipiová: „Původní návrh kolegy Plačka byl opravdu rozsáhlý a takový rozsah novely zákona podle mého názoru přísluší spíše ministerstvu než horní komoře. Proto jsem ráda, že prostřednictvím komplexního pozměňovacího návrhu došlo k jeho redukci. V nynější podobě se návrh zabývá v podstatě jen navýšením příspěvků pro lidi, kteří jsou ve 4. stupni závislosti na pomoci dalších osob a zároveň jsou v domácí péči. Původní příspěvek, který je o málo vyšší než 13 000 Kč, by se měl zvýšit na 19 tisíc korun. Takový návrh jednoznačně podporuji, asistenti odvádějí opravdu náročnou práci a zvýšení finančních příspěvků pro ně je tedy naprosto na místě.“

„Poslední dobou se nám zde objevil takový nešvar, a tím je schvalování zákonů v Poslanecké sněmovně ve zrychleném čtení. Ve zrychleném čtení se měl původně schvalovat i velice složitý a komplikovaný zákon o GDPR. Obecně lze říct, že kvalita takto složitých zákonů schválených ve zrychleném čtení není nijak valná, a o to více času nám zabere jejich projednávání v Senátu,“ uzavřel místopředseda Senátu Jaroslav Kubera.