Děkuji za slovo, pane předsedo, hezký den, milé kolegyně, milí kolegové.

Já myslím, abychom vedli debatu racionálně, k čemuž my jsme samozřejmě připraveni, tak si myslím, že bychom měli dát na stůl nejprve fakta. A pak se je pokusit interpretovat a buď se shodnou, nebo neshodnou na těchto faktech.

Proto jsem vystoupil tak brzo a byl bych rád, kdyby mi paní ministryně odpověděla na několik základních otázek, které se bytostně dotýkají tohoto návrhu zákona, protože ta odpověď taky záleží na tom, jak budeme postupovat ve finálním hlasování.

První dotaz je, jak vláda - a já vím, že v ní nebyla, že to zdědila - ale jak vláda nebo dnešní paní ministryně zdůvodňuje, že je tam věk 85. Že tam je věk 85. Říká, že to je spravedlivé. Já nevím, existuje nějaká analýza, která říká, že 85 je spravedlivější než 84 nebo 80? Takže první otázka zní, jak vláda přišla k číslovce 85, jestli je nějaká analýza, z čeho to vychází.

Druhý dotaz - a ten není překvapivý, protože vím, že se kolegové senátoři na to ptali i České správy sociálního zabezpečení nebo přímo Ministerstva práce a sociálních věcí - kolika důchodců se týká schválená vládní verze - to se dočteme dokonce v důvodové zprávě, takže berme to, že to je verifikované, a kolika důchodců se týká senátní verze. Slyšel jsem tady, jak je to nespravedlivé, protože 3 %, říká paní ministryně, je těch, kterým je 85, nejsou 25 let v penzi. Ale zapomíná na těch zhruba 140 tis. lidí, kteří v tom vládním návrhu nejsou vůbec. Takže jestli vyjdeme z toho, že vládní verze říká, že to je zhruba 195 tis. penzistů, kterých se týká jejich návrh, zhruba zaokrouhleno 60 tis. mužů a necelých 140 tis. žen, z toho 3 % je zhruba 6 tis. penzistů. (Ministryně komunikuje z lavice mimo mikrofon.) Řekla jste 3, paní ministryně, před chvilkou, jestli říkáte 5 %, tak dobře... 3 % 5 tis. (Komunikace mimo mikrofon k poslanci Stanjurovi.) Tak já jsem předpokládal, že z 200 tis.1 % je 2 tis. a 3 % je 6 tis., no ale dobře, 5 nebo 6 tis., ať se nepřeme.

Senátní návrh zvyšuje penze zhruba 140 tis., v zásadě ženám, podle čísel, které dalo MPSV nebo Česká správa sociálního zabezpečení (řečeno česká strana sociální). Takže z toho, že je minus 6 tis., ale plus 140 tis., paní ministryně dedukuje, že to je nespravedlivé. No, já nevím. Když si vezmu tu sumu těch lidí, tak mně přijde spravedlivější těch plus 134, pokud říkám ta čísla přesně, ale poprosil bych paní ministryni, kolika mužů a žen se týká senátní verze.

Já bych se chtěl zeptat, protože se to týká vlastně lidí ročníku 1933 a starších, kolik z nich vlastně nastoupilo až po roce 1993 do penze, a ti, kteří nastoupili později, zda jsou ti, kteří mají vyšší penze než průměrné, nebo nižší. Z mých zkušeností, které mám, tak většinou ti, kteří zůstávali déle, byli ti, kteří měli kvalifikovanější práci, zastávali významnější např. manažerské pozice. To nejsou ti, kteří dneska jsou primárně s nejnižšími důchody. Věřím, že taková analýza existuje. Takže těch 6 nebo 5 tis. lidí, kterých se to týká, mají jak velkou penzi dneska? To bychom přece měli vědět, než se rozhodneme, jestli těch tisíc korun přidáme, nebo ne, protože ten vládní návrh nebo sněmovní verze, abych byl přesný, a senátní verze je v jednom shodný, že nezohledňuje stávající výši penze konkrétního důchodce. Je tam jiná podmínka. Buď 85 let, nebo 25 let v penzi. Paní ministryně kroutí hlavou, tak já jsem tam nenašel, že ten návrh sněmovní či senátní verze je navázán na stávající výši penze. Možná se pletu, vy říkáte, že to tam není, ale já myslím, že tam žádná podmínka není, je tam buď věk, nebo délka pobírání důchodu.

Přijde mi komické, když stát i podle stanoviska kontrolního nálezu NKÚ vynakládal miliardy a miliardy na informační systémy, aby mi někdo v roce 2018 vážně tvrdil, že IT systém nezná datum nástupu do penze! Pokud ano, pak je to fatální selhání těch, kteří tam ty IT systémy nakupovali. Přijde vám to normální v roce 2018, že nevíme, kdy někdo nastoupil do penze? Paní ministryně říká, že by se to muselo projít individuálně. Já s tím nesouhlasím, já myslím, že to není tak velká úprava softwaru. Možná tím, že jsem původní profesí programátor, ale otestovat jedno datum a rozhodnout ano, nebo ne, plus tisíc, nebo plus nula, není tak komplikované a není to zakázka za milióny nebo desítky miliónů. Je to poměrně triviální. Pokud je pravda, že to ty systémy neumožní.

Další dotaz... To je potom složité, když paní ministryně neslyší dotazy... Jaká je průměrná délka pobírání starobního důchodu v České republice? Když paní ministryně tu odpověď řekne, tak pochopíte logiku návrhu senátní verze. Pokud je vám to jedno, tak samozřejmě můžete technokraticky říct - je to vlastně úplně jedno, náš systém to neumožní. Ten senátní návrh vychází i z parametrů pomoci zejména ženám, které naprostou většinu svého produktivního pracovního života strávili v komunistické éře a neměly a nemohly mít reálnou šanci si vydělat a získat vysoké penze. Paní ministryně říká, že to není systémové. No, to není. To se nebudeme přít. Ale lepší něco, než nic, a lépe později, než nikdy. Paní ministryně těmto ženám, které by mohly pobírat tisíc korun měsíčně od ledna, říká: Milé dámy, jste sice už 20 let v penzi, já vnímám velký problém, že máte nízké penze, mohly jste dostávat tisíc korun měsíčně víc, ale ne, milé dámy, já mám pro vás lepší řešení, budeme na tom pracovat systémově a přijdeme se skvělou důchodovou reformou. - Otázka je kdy. Kdy s ní vláda přijde, pro jakou reformu získá politickou podporu v obou komorách. A opět paní ministryně, když bude odpovídat na tuto otázku, by měla uvést průměrnou dobu pobírání starobního důchodu a říct, kdy odhadne, kdy by prosadila, kdy by mohla být schválena důchodová reforma, koho reálně ze stávajících žen, které pobírají tyto nízké důchody, by se to mohlo týkat a koho už bohužel ne.

Takže samé výmluvy. Paní ministryně zapomněla říct ten hlavní důvod. Hlavní nedostatek senátního návrhu. A ten je jednoznačný - nepřišel s tím nikdo ani z ČSSD ani z hnutí ANO. A to se neodpouští.