Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo.

Kolegyně, kolegové, pomalu ztrácím naději, přestože jsem podpořil jednání Poslanecké sněmovny na této téma, že to dává nějaký smysl. A řeknu proč. Podívejte, po těch pařížských atentátech se Britové naučili francouzskou marseillaisu, aby tím prokázali nějakou solidaritu a snad hledání nějakého společného řešení. No ale co zatím slyším tady? Ideologické komunistické projevy proti americkému kapitalismu na straně jedné a na straně opozice podle mého názoru vidím neschopnost překročit aspoň o kousek ten vnitropolitický boj mezi opozicí a vládnoucí koalicí. Mně se zdá, že prostě se tady vede i na toto téma nějaká česká vnitropolitická bitva.

Myslím, že jestli by měla mít tato debata smysl, tak má smysl jenom tehdy, abychom se možná jako Francouzi a Britové pokusili nějak solidárně a s rozumem a s nadhledem ten problém řešit. Zatím tady zaznívá jenom: odmítáme americký kapitalismus, odmítáme to, co říká česká vláda, odmítáme všechno, co kdo kdy navrhl.

Tak pojďme obráceně: navrhujeme. Říkejte tady "navrhujeme, co se má dělat". Pak to možná bude nějak symbolicky podobné tomu, že Britové se naučili marseillaisu a Francouzi k tomu řekli "My jsme to netušili, že nás mají opravdu rádi.".

Děkuji za pozornost.