V současnosti asi nejobdivovanější světový politik tím dal jasně najevo, že Ukrajinci chtějí patřit na západ. Hlavním důvodem je samozřejmě vlastní bezpečnost. Členství podpořila i předsedkyně EK Leyenová, která se vyjádřila pro vstup čtyřiačtyřicetimilionové země do Evropské unie. Podle jejích slov by si blok přál, aby se časem stala její součástí.

Ukrajina oficiálním kandidátem?

Evropský parlament byl pro V úterý 1. března 2022 Evropský parlament po rozpravě, ve které na dálku vystoupil prezident Ukrajiny, mimo jiné doporučil, aby se Ukrajina stala oficiálním kandidátem na členství v EU. Pro hlasovala drtivá většina poslanců – 637, pouze 13 bylo proti a 26 se zdrželo. Dobrou zprávou pro Ukrajinu je, že i summit špiček EU ve Versailles před pár dny deklaroval, že Ukrajina patří do „naší evropské rodiny,“ což u mnoha lidí vyvolalo pochopitelně nadšení, které je ale třeba mírnit.

Zatím nebyly stanoveny žádné podrobnosti kolem dalšího postupu. Ve všech případech jde pouze o prohlášení, které neznamená v tuto chvíli žádný závazek a už vůbec zatím není možné stanovit dobu, kdy by Ukrajina mohla být přijatá. S největší pravděpodobností ho ale nemůžeme čekat v horizontu nejbližších měsíců či pár let. Status kandidátské země Ukrajině zatím nebyl udělen a totéž samozřejmě platí i o dalších dvou postsovětských zemích, které projevily o členství zájem - Moldavsku a Gruzii.

Složité posuzování žádosti

Kroky vedoucí ke vstupu nové země do EU jsou jasně stanovené už ve Smlouvě o EU a jedná se za standardních okolností o záležitost minimálně několika let. Evropská komise nyní musí posoudit žádosti Ukrajiny, Gruzie a Moldavska o členství. Mimochodem, v těchto případech se vlastně také stanovuje i nejzazší politicky přijatelná hranice Evropy – ukazuje se, že Ukrajina, a dokonce ani Gruzie, řazená často spíše do Asie, by se do ní vešla. Už samotný proces posuzování žádostí však může trvat zhruba rok a půl.

K tomu, aby se mohla jakákoliv země vůbec ucházet o členství, musí Evropská komise nejprve vyhodnotit, zda daný stát splňuje tzv. kodaňská kritéria, která se dají zařadit do třech kategorií. V první řadě hrají roli politická kritéria. Země musí mít stabilní instituce garantující demokracii, právní stát, ochranu lidských práv a respektování národnostních menšin.

Dále je pak nezbytné splnění ekonomických kritérií. Země ucházející se o členství v EU musí mít fungující tržní hospodářství. Státy musí zcela přistoupit na všechny závazky plynoucí z členství a podporovat jeho cíle. Už zde může nastat veliký problém. Ani jedna ze zemí současné žádající trojky fakticky kvůli Rusku nedokáže zajistit kontrolu nad celým svým územím, protože Moskva na jejich území podporuje samozvané separatistické republiky (Podněstří v Moldavsku a Abcházie s Jižní Osetií v případě Gruzie) a část Ukrajiny přímo okupuje. Navíc kandidátské země by neměly mít s nikým pohraniční spory. Kvůli Rusku to ale neplatí ani o jedné z nich.

Několikaletá jednání o vstupu