Bylo vydáno 2048 akcií po 200 zlatých. Mezi prvními akcionáři byl i korunní princ a později císař a král Ferdinand Dobrotivý. Obec Pražská zakoupila tehdy 50 akcií. Akciová společnost pro výstavbu železného řetězového mostu se ustavila pod patronátem nejvyššího purkrabího Karla hraběte Chotka dne 15. prosince roku 1818. Společnosti bylo přiděleno právo po dobu padesáti let vybírat mýtné. Po uplynutí této doby měl most v dobrém technickém stavu přejít do vlastnictví státu.

Prvním předsedou jmenované společnosti byl zvolen Josef Matyáš hrabě z Thunů.

Osm let probíhala jednání, kam zamýšlený most umístit.

Zvítězila varianta mostu přes Střelecký ostrov. Plány nového mostu vyhotovil inženýr Bedřich Schnirch, který byl zároveň pověřen řízením stavby.

Litinové části a kujné železo na řetězy dodaly železárny hraběte Eduarda ze Stadionu v Chlumci u Třeboně. Závěsné tyče a ostatní železné prvky dodal c.k. dvorní kovářský mistr Kozlík z Prahy. Stavební práce byly svěřeny c.k. loďaři Vojtěchu Lannovi.

Stavební práce trvaly tři a půl roku a byly ukončeny zatěžkací zkouškou dne 2. listopadu 1841, kdy v dopoledních hodinách poklusem přeběhlo přes most stádo žírného skotu, které čítalo 150 ks. Druhý den se konala druhá zkouška s kombinací přejezdů koňských povozů.

Mostu bylo požehnáno pražským arcibiskupem v den narozenin hraběte Chotka a 483 let po dni založení Karlova mostu. Most nesl jméno ,,císaře Františka“.

Pražský most řetězový byl třetím mostem v zemích koruny České, po mostě ve Strážnici na Moravě  a po mostě v Lokti nad Ohří.

Most řetězový byl ze dvou stejných  částí, prostorově i architektonicky, které se klenuly přes dvě ramena Vltavy. Spojoval je prostřední pilíř na Střeleckém ostrově založený na dřevěném roštu a 156 pilotách ze dřeva. Tento středový pilíř sloužil jako společné, ale nezávislé kotvení řetězů. Ostatní podporové pilíře a kotevní bloky doplňovaly soustavu spodní stavby provedenou z lomového kamene, opláštěného žulovými bloky.

Visutá nosná konstrukce byla tvořena čtveřicí řetězů po každé straně mostu. Řetězy byly kotveny do pobřežních bloků, které byly součástí pobřežních zdí.

Přes podpory procházely řetězy kluznými ložisky.

Vozovka provedená ze dřeva byla zavěšena prostřednictvím prutů na nosných řetězech.

Zábradlí bylo též dřevěné ve tvaru příhradové konstrukce a přispívalo k podélnému ztužení mostovky.

Most byl dlouhý 412,74 m s vozovkou šířky 6 m a chodníky 2× 1.5 m.

Na most se spotřebovalo 424 t kujného železa, 122 t litiny, 4.568 m3 kvádrového zdiva,

10. 812 m3 lomového kamene, 632 m3 vápna, 3.792 m3 písku.

Do založení a mostovky se bez fošen uložilo 737 m3 opracovaného dřeva.

Stavba mostu byla uzavřena částkou 333.133 zl.

Po třiceti letech provozu se na mostě projevily jeho slabiny. Komise znalců po ohledání mostu zjistila slabiny v nosných článcích řetězu a následně na tato zjištění byl provoz na mostě omezen na břemena do 4t.

Obec pražská v prosinci roku 1885 odkoupila most od akciové společnosti za 220.000 zl.

a zahájila řízení ve dvou variantách. Přestavby a novostavby.

Sbor obecních starších se v roce 1889 rozhodl na návrh komise mostecké pro novostavbu a vypsal soutěž na most nový.

Ve lhůtě konkurzní se sešlo pět návrhů na most ocelový a pět návrhů na most kamenný.

Porota se jednomyslně rozhodla udělit první cenu ve výši 3. 000 zl. kamennému mostu pod názvem ,,Budoucnost“. Po otevření obálky byla známa jména autorů. Byli to stavební inženýři Josef Janů, Jiří Soukup a architekt Antonín Balšánek.

Uběhlo ještě dalších sedm let dohadů, zda rekonstrukce nebo novostavba, aby dne 20. dubna 1896 sbor obecních starších schválil návrh rady postavit na místě mostu řetězového kamenný. Zmocnil tehdy radu městskou, aby nechala zhotovit podrobnější plány.

Úřad stavební předložil k odsouhlasení 30. března 1897 plány a rozpočty na nový most kamenný, včetně provizorního mostu dřevěného.

Sbor obecních starších na své schůzi dne 26. dubna 1897 schválil projekt a povolil stavbu.

Stavba byla subvencována ze státní podpory ve výši 2. 000 000 zl.,  poskytnuté obci pražské.

V červnu roku 1897 c.k. místodržitelství udělilo výnosem obci pražské vodoprávní povolení ke stavbě kamenného mostu nového a dřevěného provizorního.

Prvním stavebním počinem byla výstavba dřevěného mostu umístěného po vodě vedle řetězového ve vzdálenosti 34 m.

Most měl 17 otvorů a jeho stavba byla zahájena 1. března 1898 a již 11. července 1898 se konala jeho zatěžkávací zkouška.

Stavbu provedla stavební společnost  pod vedením mistrů tesařů Matěje Bílka a Štěpána Šulce.

Nový kamenný most má deset podpor a devět otvorů. Založen je převážně na kesonech.

Dokonce původní základy pilíře, na ostrově Štvanice, které měly být využity, jsou kesony posíleny. Nosná konstrukce ze žulových kvádrů je eliptická se zborcenými plochami známé z mostního stavitelství jako ,,cornes de vache“ (kravské rohy). Tato úprava prospěla schopnosti mostu odolávat bez většího vzdutí velké vodě.

Na rubu klenby byla provedena izolace z litého asfaltu tl. 3 cm. Voda, která je systémově svedena na klenbu, je v nejnižším místě odvedena pod most. Násyp nad klenbou je z větší částí ze zbytků stavebního materiálu. Nadnásyp je zakončen pod vozovkou deskou z vápna a cementu. Voda z vozovky je odvedena krátkou cestou pod most prostřednictvím odvodňovačů. Příslušenství mostu ze žuly a pískovce, barevně naladěné, uzavřely čtyři domky.

Stavba byla zahájena 29. března 1898 stavebními pracemi od levého břehu k pravému.

Stavba byla dne 3. srpna 1898 přerušena slavnostním aktem. Na základovou spáru druhého návodního pilíře ve skále bylo uloženo pod ochranou kesonu poselství dalším generacím, bez možnosti jeho odhalení.

Stavbu v soutěži získala stavební společnost G. Gregersen a synové se sídlem v Budapešti.

Vedení stavby bylo svěřeno zvláštní mostecké kanceláři, vedené přednostou a zároveň vrchním inženýrem Jiřím Soukupem.

Hlavní klenba byla skládána ve dvou vrstvách na dřevěnou skruž z kamenů žulových s mezerou 12 až 15 mm vyplněnou cementovou maltou v poměru 1:3. Odskružení pomocí pískových hrnců ověřilo kvalitu provedených prací. Sednutí klenby ve vrcholu činilo 3 až 24 mm.

Stavba byla ukončena v květnu roku 1901.

Do stavby bylo uloženo 4620 m3 betonu, 12.600 m3 lomového kamene ze žuly, 560 m3 hořického pískovce. Kesony spuštěné na skálu vážily úhrnem 490 t.

Náklad na stavbu se vyšplhal v korunách na 4 miliony.

Z podkladů Rudolfa Kaplana a Antonína Balšánka napsal dne 4.2.2016 Martin Zemánek