Ředitel inspekce nyní podle připomenutí ČTK spadá pod premiéra, který ho jmenuje po projednání nominace ve sněmovním bezpečnostním výboru. Bárta v novele ale žádal, aby prezident měl kompetenci jmenovat i policejního prezidenta a nejvyššího státního zástupce.

Kritici ovšem poukazovali na účelovost předlohy a normu Bártovi zamítli. Pro zamítnutí hlasovalo 121 poslanců, proti bylo jen 12 členů dolní komory. Bárta ovšem tvrdil, že změna by měla vést k větší nezávislosti a nestrannosti šéfa GIBS.

Návrh na zamítnutí podal Zdeněk Boháč (ODS), k němuž se připojil zpravodaj Stanislav Grospič (KSČM). "Grospič obdobně jako dříve vláda poznamenal, že předloha zasahuje do ústavního rozdělení mocí," uvedla ČTK.

Bárta - a také další členové Věcí veřejných - dnes opět připomněli "policejní puč", v němž prý došlo k účelovému odvolání polcejního prezidenta Petra Lessyho

Podle Bárty bylo v kauze Lessyho vedení GIBS svázáno s exministrem vnitra z ODS Ivanem Langerem. Lessy byl totiž z funkce odvolán poté, co ho inspekce obvinila z pomluvy a zneužití pravomoci úřední osoby. Ministr vnitra Jan Kubice také Lessyho hned propustil ze sboru.

V související předloze o změně zákona o GIBS Bárta tak navrhl, aby prezident šéfa inspekce jmenoval na návrh Senátu. Hormí komora Parlamentu by pak na kandidáta vypisovala výběrové řízení a prezident by mohl odmítnout nejvýše dva nominanty.

Předloha mění také zákon o bezpečnostních sborech. Uvádí, že prezident by jmenoval a odvolával ředitele bezpečnostního sboru a jeho prvního zástupce.