Autorka také napsala, že současné vládní koalici nesmí být umožněno zkreslovat historii. Poslanec Petr Gazdík (TOP 09 a STAN) však tvrdí, že se Procházková chce jen zviditelnit.

Diskuse kolem poslanecké novely, podle níž by se den Palachova činu měl zařadit mezi významné dny, dále pokračuje. Při projednávání zákona ve Sněmovně nejprve komunistický poslanec Miroslav Grebeníček řekl, že tvrzení, že se Jan Palach stal symbolem boje proti totalitní komunistické moci, je naprosto zavádějící. Podle něj se totiž Jan Palach nezapálil na protest proti Komunistické straně Československa, jeho sympatie patřily především reformním komunistům. Po těchto jeho slovech spolu s koalicí opustila jednací sál Poslanecké sněmovny i část Věcí veřejných. Grebeníček však novelu, i navzdory výhradám, podpořil a přispěl tak k tomu, že zákon prošel do druhého čtení.

Důvodová zpráva zkresleně hodnotí upálení

Na serveru Britské listy se dnes známá spisovatelka a odpůrkyně církevních restitucí Lenka Procházková postavila za Grebeníčka. „Ačkoliv poslanec M. Grebeníček nepatří k mým přátelům (ani na facebooku), jeho námitky vůči důvodové zprávě sdílím. Také sdílím jeho názor, že důvodové zprávy přijatých zákonů se stávají pramenem pro výzkum a utváření historické paměti a tedy budou časem vnímány jako fakta,“ napsala Procházková.

Podle ní důvodová zpráva k novele zkresleně hodnotí upálení Jana Palacha jako boj proti totalitnímu režimu a jako boj za národní suverenitu okupovaného státu. Svá tvrzení opírá především o skutečnost, že se tématu Jana Palacha dlouhodobě věnuje. Napsala o něm román a spolupracovala na dokumentu. Díky tomu ví, po čem Jan Palach volal ve svých dopisech před tím, než se upálil. V dopisech požadoval okamžité zrušení cenzury a zákaz šíření ZPRÁV, což byla dle Procházkové dezinformační tiskovina rozšiřovaná okupanty po celém území republiky. K prosazení požadavků doporučoval generální stávku. O boji  proti komunismu zde nezjistíme ani slovo. „Kdyby jeho požadavky byly veřejně známy, jistě by generální stávka vypukla,“ domnívá se Procházková. Na jejich zveřejnění však bylo embargo.

Vláda pokračuje v šíření dezinformací

Důvodová zpráva, vysvětlující proč má být 16. leden významným dnem českého kalendáře, vyznívá, podle ní, jako dezinformace také proto, že zamlčuje fakt, že byl Jan Palach jedním z mnoha miliónů podporovatelů Pražského jara. „Narozdíl od mnohých nerezignoval na jeho ideály a položil život za právo na svobodu slova. Jeho požadavek na zrušení cenzury zůstává nenaplněn i dnes a Pražské jaro je stále nebezpečným tématem. Nejen ve školách, ale i v poslanecké sněmovně,“ zdůrazňuje spisovatelka.

A pokračuje: „Jan Palach je mrtvý a už nemůže říct, proč se 16. ledna před Národním muzeem polil benzínem, zapálil a běžel jako hořící pochodeň. Mrtvý hrdina se nemůže bránit tomu, jak jeho odkaz upraví a přešijí zákonodárci. My ostatní, pro které byl prožitek Pražského jara životním předělem už tenkrát a později se stal majákem, který ozařoval zdánlivě nehybné vody normalizace, však nesmíme připustit, aby byl dnes Palachův čin přetaven podle současného politického zadání,“ doplnila Procházková s tím, že pokud to nedokážeme, bude to zrada nejen vůči Janu Palachovi. Naše případné mlčení ve chvíli, kdy jsme povinni svědčit pro pravdu, dolehne jako zbabělá záklopka i na naše děti a vnuky.