„Je tomu deset let, co jsem s panem prezidentem Václavem Klausem a hrstkou lidí měl tu čest jít krátce po jeho zvolení na Pražský hrad. Zodpovědně musím potvrdit slova Václava Klause, že stav, ve kterém přebíral Pražský hrad, byl skutečně alarmující,“ řekl ParlamentnímListům.cz Šťastný.

Klika upadla. Všude špína

Zažil prý několik nezapomenutelných zážitků: „Vzpomínám, že když jsme poprvé vstoupili do kanceláře bývalého prezidenta Václava Havla a sáhl jsem na kliku, tak mi zůstala v ruce a její druhá část spadla na zem. Dveře byly omlácené, oprýskané, špinavé. Stěny byly šedivé, zašlé, a to prakticky všude. V prezidentské kanceláři byly na zdi velké díry a šmouhy z neodborně odmontovaných kusů nábytku, což jsem se až později dozvěděl, že to byla Šípkova knihovna.“

Klaus se proto musel dočasně přesunout do jiné místnosti, kde by úřadoval. „Tehdy jsme nevěděli, jak situaci rychle řešit, proto jsme pro prezidenta Klause zajistili náhradní kancelář. Ta nebyla velká. Dnes to je kancelář, kde po dlouhá léta sedí vicekancléř Petr Hájek. Tak kancelář měla dohromady něco okolo 25 metrů čtverečních a stejně velký sekretariát. Tam strávil prezident Klaus několik prvních měsíců, než se podařilo uvést i ostatní místnosti do částečně obyvatelného stavu,“ vzpomíná Klausův spolupracovník Šťastný.

Obrazovky smrti a zářivky v historických prostorách

Podle něho byla v hrozné stavu i počítačová síť: „Něco takového jsem v životě neviděl. Na stolech některých vybraných úředníků byly nové moderní počítače. Nicméně po jejich zapnutí se objevila modrá obrazovka s blikajícím kurzorem. Ti lidé vůbec nepoužívali něco, jako je poštovní klient, jak známe Microsoft Outlook. Tehdy tomu říkali modrá pošta. Bylo to něco, co znalci počítačů z devadesátých let nazývali při pádu Windows obrazovkou smrti. Ten systém vůbec nekomunikoval. Ti lidé v podstatě fungovali v jakémsi na míru udělaném programu psaném ve zdrojovém kódu.“

Ve třetím patře sídlí Správa Pražského hradu. Tam prý bylo na podlaze zničené linoleum, stěny byly omlácené. „Na stropech hlavních chodeb v krásných historických částech Pražského hradu byly zářivky, které většina z nás zná z garáže nebo ze sklepa,“ říká Šťastný.

Livie Klausová to dala do pořádku

Podle něj se o rekonstrukci prostor velice zasloužila Livie Klausová: „Ta nesmírným nasazením a usilovnou každodenní prací i za mimořádného přičinění současného ředitele Ivo Velíška během řady let uvedla Pražský hrad do stavu, ve kterém je, a krůček za krůčkem, zejména pod vedením těchto dvou lidí se podařilo z Pražského hradu udělat důstojné místo odpovídající jeho historii a významu pro českou státnost.“

Jako zajímavost také uvádí, že zapůjčil některé kusy nábytku: „Když se dokončovaly rekonstrukce prostor Pražského hradu, tak jsem Správě Pražského hradu a Kanceláři prezidenta republiky zapůjčil několik kusů vzácného nábytku z mé rodinné sbírky a dodnes jsem pyšný, že na chodbách Hradu některé tyto kousky jsou. Hodně jsem před prezidentskou volbou přemýšlel, co s nimi udělám, ale teď mohu říci, že je tam ještě na pět let rád ponechám.“

Měli si toho všimnout lidé okolo Havla

Šťastný ale nechce spílat zesnulému exprezidentu Havlovi. „Osobně ten špatný stav Hradu nepokládám za vinu Václava Havla. Pan prezident Havel měl nepochybně na starosti spoustu jiných věcí. Myslím, že řadu věcí neviděl, ani vidět nemohl, ale osobně se domnívám, že když už ne on, tak lidé okolo něho, měli toto vidět a dbát, aby Hrad důstojně vypadal.“

Václav Klaus si na stav Hradu stěžoval při schůzce s nastupujícím prezidentem Milošem Zemanem. Před společným jednáním řekl, že se Miloš Zeman na Hrad může nastěhovat ihned po inauguraci. „A mohu ho ubezpečit, že se tady nedočká žádných překvapení, kterých jsme se dožili my před deseti lety,“ uvedl Klaus.

Mathé a Šípek se brání

V sídle prezidenta podle něho tehdy byly například ze zdí vytrhány na míru vyrobené knihovny. „A proto jsem asi tři měsíce seděl o deset kanceláří vedle v malé kanceláři,“ řekl Klaus.

Proti tomu se ohradil tehdejší Havlův kancléř Ivo Mathé. „To není pravda. Václav Klaus měl připravenou luxusní kancelář s nábytkem, výpočetní technikou. Ta kancelář se mu líbila. Teprve později si procházel Hrad a zvolil si pracovnu, kterou si vybral jinde, než ji měl pan Havel. Mnohem větší, než měl pan Havel,“ řekl Lidovkám.cz Mathé.

A k chybějící knihovně se vyjádřil i její tvůrce, architekt Bořek Šípek. „Byl to můj osobní dar Václavu Havlovi. Odmontováním knihovny šlo o zanechání čistého prostoru pro nástupce Václava Havla,“ řekl Šípek pro ČTK.