Nový ministr zahraničních věcí Jan Kohout začíná vymetat z Černínského paláce pomalu, ale jistě ty úředníky, co byli až příliš nakloněni předsedovi TOP 09 Karlu Schwarzenbergovi. V minulých dnech tak skončil kupříkladu generální sekretář resortu Jaromír Plíšek a náměstkyně pro konzulární záležitosti Veronika Kuchyňová-Šmigolová, kterou jmenoval Schwarzenberg. Tu nahradil ministr kariérním diplomatem Karlem Borůvkou.

Skončila také vrchní ředitelka sekce ministra Kateřina Weissová, která rovněž nastoupila spolu se Schwarzenbergem. Její funkci dočasně přebral první náměstek ministra Jiří Schneider. Spekulovalo se o tom, že by Weissová mohla být v budoucnu velvyslankyní v Británii, to je teď však nepravděpodobné.

Právě s velvyslanci je to nyní také jinak. Prezident Miloš Zeman totiž souhlasí se jmenováním asi třicítky velvyslanců, což kvůli sporu se Schwarzenbergem oddaloval. Jak řekl ředitel zahraničního odboru na Hradě Hynek Kmoníček, jde o diplomaty, kteří již dostali souhlas hostitele a čekají jen na podpis prezidenta. Velvyslanci zamíří hlavně do afrických a asijských zemí; mezi nimi bude i nový velvyslanec v Brazílii Jiří Havlík.

Bude se jednat o Klausové a Remkovi

To ale není všechno. Vláda chce jednat i o druhém balíku ambasadorů, mezi nimiž bude Livia Klausová, která vyjede na Slovensko, a europoslanec za KSČM Vladimír Remek. Ten možná skutečně povede misi v Rusku.

„Na Ministerstvu zahraničních věcí dlouho vládla praxe, že se na určité mise nedávali pouze kariérní diplomaté, ale spíše lidé, co neměli zrovna uplatnění v České republice," vysvětlila k tomu ParlamentnímListům.cz komunistická poslankyně a místopředsedkyně zahraničního sněmovního výboru Kateřina Konečná.

Dodávali tam často kamarády

"Vždy se sice dělaly dohody mezi vládou, Ministerstvem zahraničních věcí a Hradem o tom, kam a kdo půjde, ale to byly převážně politické dohody. Z nich pak vzešli diplomaté jako Karel Kühnl či Tomáš Pojar, o jejichž diplomatické misi bych ovšem byla schopná pochybovat ve směru k politickým záležitostem. Proti nim jsou pak jména jako Vladimír Remek a Livia Klausová sto a jedna,“ zmínila dále Konečná.

Podle ní právě Remek a Klausová jsou minimálně osobnosti, co České republice v jiných zemích mohou otevřít nejenom nejedny dveře, ale mohou pomoci i ve vztazích, které s těmi zeměmi máme. Navíc třeba takový Remek dostal kdysi v Rusku ocenění "Hrdina Sovětského svazu", což je v této zemi velmi ceněno a otevírá mu to tak prý obrovský prostor pro jednání.

"Nelibá praxe 'politických diplomatů' začala u Cyrila Svobody, pokračovala u Alexandra Vondry a teď končí u Schwarzenberga. Právě ale Schwarzenberg velmi často používal tyhle posty pro své známé a kamarády, kteří nenašli uplatnění doma. Podle mého soudu to ale byla degradace diplomatické služby,“ poznamenala důrazně Konečná.

Debata o Klausové a Remkovi byla směšná

Jmenování třiceti nových diplomatů vítá. "Měla jsem mezi nimi možnost zahlédnout několik schopných kariérních diplomatů. Tímto směrem bychom se ale měli ubírat, přestože chápu, že například právě na taková velvyslanectví jako je Moskva, Londýn, Vídeň či Washington by měli jít ti lidé, co mají politické zkušenosti. Protože tam je to už hodně nejenom o práci diplomata, ale i o práci v politice. Že se však v minulých měsících rozvířila debata jen o dvou jménech, tak to mi připadá směšné v kontextu toho, kolik různých politických velvyslanců jsme si dosadili na naše ambasády za poslední roky, aniž by o tom média jakkoliv psala,“ uvedla.

Zdůraznila také, že je velmi dobře, když ministr Jan Kohout jde nyní "vstříc průmyslu" a znovu tak pustí na ambasády obchodní rady. Kohout totiž potvrdil, že v nejbližší době uzavře s ministrem průmyslu Jiřím Ciencialou dohodu mezi oběma resorty o tom, jak se podělí o podporu českého exportu v zahraničí. Při lobbingu za český export tak budou mít znovu silné slovo vyslanci z Ministerstva průmyslu a obchodu. Měli by dostat zpět diplomatické výhody, o něž se přel bývalý ministr průmyslu Martin Kuba právě se Schwarzenbergem.

„Tomuto kroku říkám ano, je to jediná možná cesta, neboť dvojkolejnost byla tady jasně viditelná i pro naše partnery v zahraničí. Dokonce bychom měli zcela vážně uvažovat o tom, jakým způsobem dále spolupracovat s CzechTradem, s CzechInvestem a dalšími podobnými obchodními organizacemi, protože i tam já vidím velkou roztříštěnost. Mnohdy se nám činnosti v této oblasti totiž překrývají. Pokud by se našla společná řeč v tom, jakým způsobem podporovat český export v zahraničí i prostřednictvím diplomatických misí, tak tomu bych jen tleskala. Ministerstvo průmyslu totiž velmi často něco vyjednalo, ale Ministerstvo zahraničních věcí to pak dovedlo pokazit jednou větou či jedním prohlášením. A to se nám stávalo poslední dobou stále častěji a častěji,“ pokárala pak Konečná Schwarzenberga.

Dělal jen zahraniční politiku spojenců. Chtěl se zalíbit

Ostatně na jeho konto následně spustila i další sprchu kritiky.

„I kdokoliv jiný než Jan Kohout by byla lepší volba než Karel Schwarzenberg. Protože je fakt, že za doby jeho působení na ministerstvu se resort zakonzervoval. On de facto zahraniční politiku, která by byla přínosem pro Českou republiku, vůbec nedělal. Dělali jsme totiž jen zahraniční politiku našich spojenců, kterým jsme se potřebovali zalíbit. Já bych ostatně těžko hledala něco, co pozitivního pan ministr Schwarzenberg do Černínského paláce přinesl,“ nandala předsedovi „topky“ komunistická poslankyně.

Schwarzenberg podle jejího soudu dokonce ani nehájil zájmy České republiky. „On je snad ani nikdy neměl definované,“ pousmála se poslankyně, která je prý velmi ráda, že z Ministerstva zahraničních věcí Schwarzenberg konečně odešel.

To, co ale komunistku prý velmi trápilo, byla oblast lidských práv, kterou Schwarzenberg zanedbával. "On totiž poukazoval na lidská práva pouze tam, kde se mu to hodilo,“ udeřila Konečná.

Jen Čína a Bělorusko. Balkán už mu nevoněl

„Úplně zapomínal na to, že existuje nějaká věznice v Guantánamu, zapomínal na to, co se dnes děje na Balkáně - tam mu lidská práva byla dokonce úplně ukradená - nezastal se ani lidí, kteří nám kdysi pomohli ve chvíli, kdy se řešil srbsko-kosovský konflikt. Ani tam se absolutně nezajímal o to, co se tam s těmi lidmi děje... Já osobně jsem jej čtyřikrát dopisem vyzývala, aby se zajímal o oběti masakru v Kosovu. Žádná odezva! Ovšem na druhou stranu poukazoval na lidská práva na Kubě, v Bělorusku či v Číně. Mne ale jeho pojetí lidských práv připadá úplně mimo. Poukazoval totiž jenom na to, na co chtěl poukázat on sám,“ vypočetla vroubky exministra.

Když prý komunisté poukazovali na problémy na Balkáně, kde máme srbskou menšinu žijící v Kosovu, u níž jsou ovšem také porušována lidská práva, tak ani tím se Schwarzenberg podle slov Konečné nikdy nehodlal vážněji zabývat.

„Ono ho to snad ani nezajímalo! Pro mne tak ani nebyl politik, který by stál za svými názory. On si prostě vyzobal pár témat, která se mu hodila - a měl je často předdomluvená se svými spojenci v zahraničí - a ta potom používal. Ale rozhodně bych Karla Schwarzenberga nepovažovala za člověka, který jakkoliv bránil lidská práva ve světě,“ uzavřela Konečná účet někdejšího vládce diplomacie.