Podle ministryně práce Ludmily Müllerové prý Česká spořitelna na jednáních s ministerstvem práce o změnách systému sKaret neuvedla, že by chtěla jako provozovatel od tohoto projektu na vyplácení dávek odstoupit. Podle ní banka nežádala po státu ani kompenzace za své výdaje do sociálních karet. Na tuto možnost totiž poukázala předsedkyně poslanců Věcí veřejných Kateřina Klasnová.

„Česká spořitelna podle smlouvy za sKarty zaplatila již 300 miliónů korun. Je velmi pravděpodobné, že se ale Česká spořitelna může tahat se státem a chtít po něm prostředky, které již na projekt vynaložila. Poslanci by ale měli být seznámeni s tím, jak si ministerstvo práce představuje fungování sKaret,“ podotkla před vysvětlením Müllerové Klasnová.

Spořitelna má podle ministryně skutečně systém provozovat do roku 2024. Po zveřejnění návrhu nových pravidel používání sKaret ale na druhou stranu prý uvedla, že pro ni účast na projektu ztrácí smysl.

Nebyla si snad jistá v kramflecích?
 

„Česká spořitelna nedeklarovala v žádném případě, že by od smlouvy odstoupila," ubezpečila ovšem dnes navíc před poslanci ministryně, přičemž její hlas rozhodně nezněl přesvědčivě. Chvílemi to totiž vypadalo, že snad ani neví, co má vlastně ke kartám říci.

Podle ní zástupci banky přece jen uvedli, že by po změnách zákonů pro spořitelnu nebyl projekt "natolik výhodný". "Jakékoliv další úvahy o tom, že stát či ministerstvo práce to budou kompenzovat, nebyly na jednání vzneseny," dodala Müllerová. Podle ní analýzy ukázaly, že povinné zřízení spořitelního účtu k sKartě je v rozporu s ústavou.
    
Podle návhrhu změn zákonů by příjemci dávek museli mít sKartu jako průkazku. Už by k ní ale nemuseli mít povinně účet u spořitelny, přes který se jim příspěvky a podpory posílají teď. Rovnou by je mohli dostávat na své konto, či poštou od státu. Spořitelní účet by měli jen tehdy, pokud by o něj stáli a se sociální kartou chtěli platit či vybírat peníze z bankomatu. Müllerová poslancům řekla, že se ministerstvo se spořitelnou na tom zatím nedohodlo. Jednání o změně smlouvy pokračují.

Ministerstvo nyní vyhodnocuje připomínky, které k chystaným změnám zákonů měly ostatní resorty a další instituce. Poté materiál projedná vláda. Výsledek, na němž se shodne, poputuje do sněmovny. Kabinet minulý týden nepodpořil návrh senátorů, aby se projekt úplně zrušil. Také o této senátní novele budou ale rozhodovat poslanci.
    
Projekt sKaret odstartoval pod vedením někdejšího ministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Systém kritizuje rada postižených, odbory, opozice i někteří koaliční politici. Výhrady měl ombudsman i ochránci dat. Ministerstvo uzavřelo se spořitelnou smlouvu loni v lednu na 12 let. Podle kontraktu banka počítala s tím, že by přes sKarty mělo putovat 98 procent dávek a v budoucnu i penze.