Exposlance ČSSD Stanislava Křečka navrhl na ombudsmana prezident Miloš Zeman i Senát, Anna Šabatová měla senátní nominaci. Nejužší vedení ČSSD doporučilo podporu Šabatové. Měla také podporu od poslanců ANO a většinově i KDU-ČSL.

Šabatová ve svém čtvrtečním projevu pro poslance shrnula historii institutu veřejného ochránce. Připomněla, že za prvního ombudsmana Otakara Motejla získala respekt společnosti, která je jednou z největších. „Potenciál možností ochránce nebyl ještě vyčerpán," zdůraznila kandidátka a poslancům řekla, že pokud ji zvolí, tak se bude snažit, aby se spolupráce mezi veřejnou správou a ombudsmanem prohloubila.

„Mám nejen teoretické, ale praktické zkušenosti,“ dodala.

„Budeme se těšit na spolupráci s paní ombudsmankou,“ uvedl předsedající schůze Petr Gazdík (TOP 09) ve sněmovně okamžitě poté, co Jan Klán z KSČM v pátek po druhém kole volby přečetl poslancům výsledky tajné volby, v nichž Šabatová získala 85 hlasů a Křeček 36. Šabatová dostala podle ČTK přesně tolik hlasů, kolik činil nejnižší nutný počet ke zvolení. Funkce se ujme potom, co složí slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD).

Šabatová nahradí Pavla Varvařovského, který se v prosinci funkce vzdal.

Posláním ombudsmana, jímž byl koncem roku 2000 na první šestileté období zvolen exministr spravedlnosti Otakar Motejl, je chránit občany před nečinností nebo špatným rozhodnutím orgánů státní správy. Pokud ombudsman zjistí, že konkrétní orgán pochybil, je v jeho pravomoci vyzvat jej k nápravě. Když se tak nestane, umožňuje mu zákon jako nejvyšší sankci zveřejnění případu.

Šabatová je absolventka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK), v roce 2008 obhájila doktorskou práci na katedře teorie práva právnické fakulty Masarykovy univerzity. Před listopadem 1989 pracovala jako úřednice. Později byla poradkyní ministra práce a sociálních věcí, redaktorkou a zástupkyní ředitele pražského Městského centra sociálních služeb a prevence (1998-2001). Od roku 2001 působila šest let jako zástupkyně ombudsmana Otakara Motejla. Od roku 2008 do loňského března vedla Český helsinský výbor.

Na funkci ombudsmana již dvakrát neúspěšně kandidovala (2000 a 2010). Jako zástupkyně ombudsmana čelila kritice v souvislosti s tzv. kuřimskou kauzou. V tomto případě týraných dětí podle kritiků měla kontaktovat sociální pracovníky poté, co se seznámila s příběhem údajné třináctileté Aničky - dítěte bez identity (později se ukázalo, že se jedná o dvaatřicetiletou Barboru Škrlovou). Šabatová kritiku odmítla s tím, že ve věci postupovala podle svého nejlepšího vědomí.