Novela by měla podle místopředseda sněmovny a ČSSD Lubomíra Zaorálka zavést povinnost premiérovy kontrasignace také u rozhodnutí prezidenta, kterým se odpouští nebo zmírňuje uložený trest (agraciace) nebo zahlazuje odsouzení (rehabilitace). Nutnost spolupodpisu předsedy vlády u třetího typu milostí, tedy zastavení trestního stíhání (abolice), už parlament schválil v rámci ústavní novely o přímé volbě prezidenta.
    
Zaorálek nejenom v jednacím sále dolní komory, ale později i na brífinku uvedl, že navrhovaná změna navazuje na tradici, která existovala již od časů první republiky. „Je to vlastně návrat k něčemu, co tu tradičně existovalo a co se změnilo až v roce 1993," poznamenal Zaorálek.

„Ukazuje se, že právě otázku milostí, výkonu pravomoci prezidenta v této oblasti, je dobré mít pod kontrolou ze strany vlády," podotkl dále Zaorálek s ohledem na kritiku Klausových milostí nejen v rámci novoroční amnestie.

ČSSD to už napadli u Ústavního soudu
 

Zastavení trestních stíhání hlavně v případech týkajících se hospodářské kriminality vedlo senátory zejména z ČSSD k tomu, aby Klausovo rozhodnutí napadli u Ústavního soudu.
    
Novelu podpořil například předseda sněmovního ústavně právního výboru Stanislav Polčák (STAN). "Nejsem si jist tím, zda bychom to měli nechat v rozhodování jednoho jediného člověka," řekl poslancům Polčák.

Viktor Paggio (LIDEM) a předseda poslanců ODS Marek Benda se naopak postavili za vládní stanovisko, podle něhož abolice zasahuje do procesu trestního řízení, zatímco ostatní formy milostí nikoli. "Milost prezidenta je opravdu aktem milosrdenství, který nemá být kontrasignován," zmínil kromě jiného Benda.
   
Byl to právě Benda, který ale jako předseda poslaneckého klubu ODS požádal uprostřed debaty nad normou o poradu klubu na 18 minut, což bylo de facto až do konce dnešního jednacího dne.

První kolo projednávání novely dokončí poslanci nejdříve příští týden v úterý, kdy bude její schůze pokračovat od 13:00.