Roční úhrady z vydobytého hnědého uhlí za rok 2011 činily dle České Pozice asi 240 milionů korun a z černého uhlí 150 milionů korun. ParlamentníListy.cz se dotazovaly politiků, zda by se podíl toho, co stát získá z těžby nerostů, neměl zvýšit.

Ekonom Lukáš Kovanda připomíná, že příslušný zákon státu umožňuje získávat až deset procent z výnosu z vytěženého uhlí. Stávající procentní sazby jsou tedy dle něho vůči těžařům poměrně velkorysé – zvláště v době, kdy je z hlediska státního rozpočtu doslova každá miliarda navíc dobrá.

„Není zřejmě potřeba kýžené sazby zvyšovat dramaticky, tedy nad pět procent, ale jistý kompromis, jež by státu zajistil vyšší příjmy z uhlí a zároveň neohrozil hospodaření těžařů, a tedy i jejich možnost tvořit a udržovat pracovní místa, by nalezen být měl,“ dodává Kovanda.

Ideální varianta je přece mít sto procent

Předseda ANO Andrej Babiš míní, že rozhodně. „Určitě by se to zvýšit mělo. Jaký by ten podíl měl být, to nevím, ale pokud stát dostává za všechny suroviny poplatek zhruba 300 milionů korun ročně, tak je to žalostně málo a směšné,“ uvedl Babiš pro ParlamentníListy.cz.

„Ano, řešíme to,“ reagovala stručně místopředsedkyně ANO Věra Jourová.

Předseda Úsvitu Tomio Okamura šel ještě dál. Podle něho by si stát měl ponechat sto procent svého surovinového bohatství a těžit nerosty sám. „Ideální varianta je přece mít sto procent. Stát může jednak při těžbě zaměstnávat přednostně české občany a z výtěžku financovat třeba důchody. Ve světě je to častý a úspěšný model,“ řekl ParlamentnímListům.cz Okamura.

„Ano, podíl pro stát by bylo dobré zvýšit. KSČM na tento problém upozorňuje dlouho, bohužel jsme nikdy nenašli podporu u ostatních kolegů či vlády,“ uvedla místopředsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Kateřina Konečná.

„Určitě ano, ale zohlednil bych výnosnost těžby,“ reagoval místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.