Místopředseda sociálních demokratů vydal prohlášení, v němž kritizuje, že „se do vysoce zpolitizované kauzy po hlavně vrhl primas český a píská tento souboj ve prospěch premiéra Nečase“. A naznačil, že je to kvůli bohatému daru z rukou vládní pravice – restitucím církevního majetku. Zaorálek představiteli římskokatolické církve radí, aby se stejně hlasitě postavil za zdravotně postižené a sociálně slabé. Proto se ParlamentníListy.cz místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka zeptaly.

Myslíte si, že by do diskuse kolem Ústavu pro studium totalitních režimu neměl vstupovat pražský arcibiskup Dominik Duka, když komunistický režim utlačoval i církve. Navíc kardinál říkal, že mluví jako bývalý politický vězeň a člen Konfederace politických vězňů, nikoli jako představitel církve?

Podle mne má právo se k tomu vyjádřit, mně spíš vadil způsob, kterým se to dělo. Tím myslím ta přirovnání k Urválkovi a podobně. Myslím, že pan Duka nikdy nepřestane být primasem českým, ani když bude říkat, že mluví jako soukromá osoba. Měl by vždy vážit slova a přirovnání, která používá. Na druhou stranu nikdo mu nemůže brát právo, aby se vyjadřoval. Je normální, aby církev vstupovala i do veřejné debaty. A pokud by mi nevadila ta přirovnání a výrazy, která použil, tak bych to nepokládal za nic mimořádného. Ale mimořádné je, když zazní slova, která by nikdo ve slušné debatě nikdy rozhodně neměl použít. Zvlášť když k tomu není žádný důvod. Kardinál se navíc opíral o argumenty a tvrzení, která nebyla pravdivá a ani nevím, kde se k nim dostal. Připadá mi, že to bylo nesolidní.

Já tuto debatu rád povedu, když se budou dodržovat určitá pravidla a slušnost, pak je to naprosto v pořádku a nikomu v tom nelze bránit. Taková věc, jako jsou otázky minulosti, je něco, co si takovou širokou debatu žádá. Vadí mi, že se ta debata nevedla v době, když Ústav pro studium totality vznikal, protože tehdy si jeho vytvoření ústavu uzurpovala prakticky jedna politická strana – ODS – a vytvořila si to jako zkoumání minulosti podle paměti ODS. Mně připadá, že to bylo nehorázné, bylo to něco úplně jiného, než když něco podobného vznikalo v Německu a v jiných zemích. To, co se stalo, je jakási opožděná debata,  a byl bych rád, kdyby se situace uklidnila a kdybychom se začali normálně bavit o tom, jak podobnou věc vytvářet, aby měla smysl a aby nám skutečně o minulosti něco pravdivě řekla.