Sněmovna ve středu hostila konferenci o bezpečnostní architektuře Evropy se zaměřením na historický revizionismus a projevy neonacismu. Na akci, kterou zaštítil poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna, vystoupila řada významných zahraničních hostů.

Přední ruská historička Natalia Naročnickaja ve svém příspěvku mluvila o Sovětském svazu a Západu před začátkem druhé světové války a Mnichovské zradě Československa. Podle jejích slov se ve světě při debatách o předválečné době o Mnichovské dohodě prakticky nemluví. Možná i proto, že někdejší spojenci československého státu mají máslo na hlavě.

SSSR byl připraven pomoci Československu

„Sovětský svaz byl jediný, kdo měl vůči Československu čisté ruce a tehdy jsme byli připraveni zasáhnout ve váš prospěch,“ uvedla Naročnickaja. V této souvislosti předala poslanci Foldynovi vzácný dar, originál dokumentu, který potvrzuje dosud sporný názor, zda by SSSR tehdy naší zemi pomohl.

Z dokumentu vyplývá, že se Sovětský svaz zaručoval v případě potřeby okamžitě zasáhnout a pomoci Československu odvrátit případné napadení nacistickým Německem. Dokument je podepsaný tehdejším sovětským vůdcem Josifem Vissarionovičem Stalinem a ministrem zahraničí Vjačeslavem M. Molotovem.

„Za tento cenný historický dokument děkujeme. Existuje jediná možnost, co s ním udělat. Předáme ho prezidentu republiky na Hrad, aby byl tam, kde jedině patří,“ reagoval na předání daru Jaroslav Foldyna s tím, že dokument vyvracející pochybnosti musí zůstat ve vlastnictví českého státu.

Originál dokumentu darovaný České republice:

Historička Naročnickaja pak upozornila, že případ Mnichovské zrady ukazuje, že není dobré se diplomaticky vázat jen jedním směrem, ale naopak spolupracovat napříč všemi směry. Navíc doplnila, že časté ztotožňování nacismu a komunismu je nehistorické.

Thatcherová se omluvila za Mnichovskou zradu, připomněl historik

„V ideji komunismu si jsou vlastně všichni rovni, ale v ideji nacismu je to obráceně. Nacismus je o nerovnoprávnosti lidí a národů a jejich kastování,“ konstatovala ruská historička. Ta měla původně na samostatné přednášce vystoupit i v úterý na pozvání konzervativní Akce D.O.S.T., jenže kvůli povodní postižené pražské Novotného lávce musela být přednáška zrušena.

Dalším zahraničním hostem byl britský historik, politolog a konzervativní myslitel John Laughland, který připomněl návštěvu nedávno zesnulé baronky Margaret Thatcherové v československém federálním parlamentu.

„Margaret Thatcherová tam tehdy připomněla postoj Británie k Mnichovu. Řekla: V roce 1939 jsme selhali, Churchill ale Mnichovskou dohodu rychle odmítl, ale stále si ji pamatujeme s velkou hanbou,“ uvedl Laughland s tím, že tehdy došlo i k oficiální omluvě britské premiérky za Mnichovskou zradu.

Podle Johna Laughlanda byl zajímavý pohled Winstona Churchilla na Sovětský svaz. „Byl radikální antikomunista a dovedl rozlišovat mezi ruským národem a sovětským režimem. Ale už v říjnu 1937 napsal, že SSSR je zásadní složkou rovnováhy sil v Evropě,“ řekl dále britský politolog.

Ten mluvil i o evropských politicích, kteří činili a byli ochotni činit ústupky Hitlerovi s naivní představou, že tím zachovají mír. „Nakonec se ukázalo, že docílili pravého opaku,“ pokračoval Laughland.

Kdo chce mír, chystá válku…

Proto podle jeho slov jednoznačně praví latinské přísloví „Quis vellet pacem, preparat bellum“, tedy: Kdo chce mír, chystá válku.

Josifs Korens z Lotyšska rozebral varovné projevy nacistického revizionismu v Pobaltí. Tamní bývalí příslušníci Waffen SS se prý v pobaltských zemích uctívají jako hrdinové a bojovníci za svobodu národa, stavějí se jim pomníky a dostávají vyznamenání. Tato linie se podle Korense razí i ve školní výuce dějepisu. „Je to vymývání mozků,“ postěžoval si.

Dokonce se prý objevil případ, kdy člověk v uniformě SS i se zbraní přišel do školy „v rámci výuky“. „Jediné, co na tom vzbudilo pobouření, bylo, že do školy šel s funkční zbraní. Uniformou se nikdo nezabýval!“ sděloval šokovanému publiku ve sněmovní síni státních aktů.

Naše doba se podobá druhé republice

Český politolog Oskar Krejčí se důrazně postavil proti často viditelnému zpochybňování významu Rudé armády při osvobození Československa. „Každý, kdo tohle zpochybňuje, zpochybňuje i můj život,“ řekl důrazně profesor Krejčí.

Podle jeho slov nyní žijeme v době, která připomíná období takzvané druhé republiky. „Všechno je zpochybňováno. Naše státnost je zpochybňována, naši předkové jsou zpochybňováni. Je to stejná atmosféra,“ sděloval politolog.

Krejčí zkritizoval i chování západních zemí. „Kde se rodí to chorobné sebevědomí Západu? Kde se rodí ten jeho paternalismus nad zbytkem světa?“ tázal se řečnicky.

Poslanec Jaroslav Foldyna z ČSSD, který konferenci zaštítil, v závěrečném slovu v souvislosti s nacismem promluvil o osudu Židů na Kosovu a Metohiji. Kosovští Židé byli terčem Albánců jak za druhé světové války, tak i po roce 1999. Foldyna zmínil i informace bývalého zpravodajce Miroslava Polreicha, který ve svých materiálech uvádí, že během jugoslávské války západní země dopustily, aby byli v 21. století na Kosovu vyhlazeni Židé.

• Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE