„Když před necelým rokem USA a EU vyhlásily první kolo sankcí proti Ruské federaci, čeští političtí Eurohujeři překypovali jejich podporou a jedním dechem bagatelizovali dopady ruské odvety. Když jsem tehdy šel na naše ministerstvo zemědělství, před jeho vchodem dokonce vlály dvě ukrajinské vlajky a pan ministr pravil, že dopady budou malé a že si případné ztracené trhy pro české zemědělce a potravináře najdeme jinde. No a ještě se nepotkal rok s rokem a je to tady,“ konstatuje ironicky Veleba.

Přidává i konkrétní příklady, neboť prý vedl jednání s firmami z regionu, který v Senátu zastupuje. Zmiňuje například zemědělské družstvo, jehož náklady na kilogram vepřové krkovice činí 115 korun, ale ze zahraničí se k nám totéž maso dováží za 75 korun. Původně toto maso mířilo na ruský trh, ale reakce na západní sankce tuto cestu uzavřela. Firmy se tak snaží uspět jinde, a to i se ztrátou. Totéž pak musejí dělat i české firmy, a trpí tím.

To samé platí v průmyslu. Řada podniků buď kvůli sankcím nemůže své produkty do Ruska vyvážet, nebo čelí velkým administrativním obtížím, pokud se jim export přece jen podaří. Přicházejí tak nejen o peníze, ale také o mnoho let budované kontakty. Jejich dosavadní partneři se radši obrátí tam, kde to bude jednodušší. Něco takového podle Veleby mnozí čeští politici nechápou.

„Oni sami nikdy nebyli v reálném životě, nikdy se nestarali o mzdy lidem, a podle toho k tomuto problému přistupují. Mluvím například o ministru zahraničí panu Zaorálkovi,“ rýpl si závěrem senátor.

• Celý text senátora Jana Veleby