Kalouskovo ministerstvo je rychlejší, než tuší, IPB je venku

03.01.2011 17:13 | Zprávy

Ministerstvo financí zřejmě pracuje rychleji, než je sám ministr financí Miroslav Kalousek ochoten věřit. Navzdory jeho dopolednímu prohlášení, že na zveřejnění slibovaných materiálů kolem „kauzy IPB" je ještě „práce jako na kostele", a proto budou materiály zveřejněny nejdříve v pondělí večer, spatřily dokumenty světlo světa kolem třetí hodiny odpoledne.

Kalouskovo ministerstvo je rychlejší, než tuší, IPB je venku

Konkrétně jde o démonizovanou a tajemstvím opředenou dohodu o narovnání mezi Českou republikou a někdejším vlastníkem Investiční a poštovní banky - japonskou bankovní skupinou Nomura.

ČR čelila po násilném převzetí IPB z vlastnictví Nomury arbitrážním sporům ze strany této bankovní skupiny. V roce pak 2006 Česko arbitráž s Nomurou prohrálo a na pořadu dne bylo určení částky, kterou Nomura arbitráží získá.

Dík dohodě ČR ušetřila

V té době do hry vstoupila vláda Mirka Topolánka, která prostřednictvím Vlastimila Tlustého s Nomurou uzavřela dohodu o narovnání. Díky ní stát namísto odhadovaných minimálně pětadvaceti miliard korun (až 50 miliard) zaplatil „jen" asi 3,6 miliardy korun.

„Dohoda v té době byla tajná proto, že současně probíhala intenzivní jednání s třetí stranou sporu, tedy s Československou obchodní bankou," vysvětlil důvod utajení smlouvy v roce 2006 exministr financí Tlustý.

Kalousek to hrotil, proto zůstala tajná

„Kdyby to záleželo na mě, byla by ta dohoda zveřejněna už před třemi roky, ale mě vystřídal ministr Kalousek, který jednání s ČSOB vyhrotil a z toho důvodu tajil dohodu o narovnání s Nomurou až do dnešního dne," dodal Tlustý.

Jak sdělil ParlamentnímListům.cz už dopoledne před zveřejněním, dohoda o narovnání skutečně neobsahovala žádnou klauzuli o tolik spekulované otázce beztrestnosti managementu Nomury, ani žádné další dodatečné platby vyjma zveřejněné částky 3,6 miliardy korun.

Můžeme se seznámit i s "rozsudkem"

Vedle zmíněné dohody o narovnání ministerstvo financí zveřejnilo verdikt Rozhodčího soudu Mezinárodní obchodní komory v Paříži, který se stal impulsem ke zveřejnění všech materiálů a podle kterého nemá ministerstvo financí nárok na 34,3 miliardy korun, kterou požadovalo vůči ČSOB za záruky poskytnutých při převzetí krachující IPB.

Navíc musí stát ČSOB zaplatit 1,7 miliardy korun plus úroky na zaplacení záruky za pohledávku bývalé IPB za společností J.Ring. Připomeňme, že ministr financí Kalousek také hodlá podat trestní oznámení na všechny členy bývalé vlády Miloše Zemana, kteří v roce 2000 odhlasovali nevýhodnou smlouvu s ČSOB. Vyšetřován by měl být i tehdejšího guvernéra ČNB Josef Tošovský a tehdejší nucený správce, který IPB podpořen policejním komandem v červnu roku 2000 obsadil.

Dokumentace zveřejněná ministerstvem financí:

 

Související:

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: ova

Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pozadí sporu o poplatky: Dusno mezi vládou a ředitelem Součkem. Jména, co vadí

20:21 Pozadí sporu o poplatky: Dusno mezi vládou a ředitelem Součkem. Jména, co vadí

Proč Fialův koaliční kabinet ve Sněmovně odložil legislativní změnu vedoucí k navýšení koncesionářsk…