„Ochrana vnějších hranic EU a imigrace“
Ochrana vnějších hranic EU je problém, který nabývá na stále větší důležitosti.
Ochrana vnějších hranic EU je problém, který nabývá na stále větší důležitosti.
Společná evropská měna euro je dobrá myšlenka a každý ji bez ohledu na to, že ČR není součástí eurozóny, automaticky a rádi na svých cestách využíváme.
Korupce je skutečnost, s kterou se potýká nejen ČR, ale i jakákoli další země bez ohledu na to, zda je či není členem EU.
751 poslanců EP je samozřejmě monstrózní číslo. Především z hlediska funkčnosti tohoto orgánu EU.
Dost přehnané regulace a přebujelé byrokracie máme na národní úrovni, takže ta evropská je jen jakýmsi pokračováním.
Ohledně rozšiřování EU o další členy se jedná s každou další přistupující zemí o vždy větší problém.
Evropská unie se vydala určitou cestou, kterou lze sice korigovat a modifikovat, ale již ne nějak zásadně měnit. A politická integrace je součástí této cesty.
Ázerbájdžán je tolerantní postmuslimská země, ve které se prvky moderní demokracie mísí s tradičním klanovým rodinným a teritoriálním zřízením.
Některé tuzemské, ale i zahraniční zdroje s oblibou a tvrdošíjně informují o údajně neutěšené situaci v oblasti vzdělávání našich romských spoluobčanů v České republice.
Každého půl roku se schází zástupci evropských výborů parlamentů zemí Visegrádské skupiny V4 (Polsko, Slovensko, Maďarsko a Česko) v jedné z členských zemí a rokují o aktuálních evropských tématech.
V předvečer minisummitu Východního partnerství (VP) v Praze u příležitosti pátého výročí zahájení realizace tohoto projektu, který se zrodil za českého předsednictví v roce 2009, navštívil Výbor pro záležitosti EU (VEU) Senátu PČR další ze zemí VP.
Podruhé v letošním roce zasedlo Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PS RE) a v podstatě všechny body jednání zastínila rozprava a hlasování v souvislosti se situací na Ukrajině.
Situace na východní Ukrajině se očekávatelně vyostřuje a stále více jsme blíž další silové konfrontaci proruských a protiruských sil. Logicky je toto téma aktuální i v naší malé České kotlince a věnuje jí pozornost i naše hlava státu.
Miliarda jednostomilionů od Bohuslava Sobotky a Jana Mládka, nebo „jen“ šestset milionů od Andreje Babiše?
Události na východ od nás odhalily slabiny evropské zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky. Zaskočení Evropské unie vývojem na Ukrajině a na Krymu se již nesmí opakovat.
Jakou roli sehrála EU a Česká republika v této nešťastné kauze? A jakou roli bude hrát nadále? Nezpochybnitelné je jedině to, že nás vývoj na Ukrajině i na Krymu zaskočil.
Rusové vždy byli dobří ve dvou disciplínách. V hokeji a ve hře v šachy.
Není jednoduché vyjádřit se k tématu, které je tak živé a dynamicky se vyvíjí.
V souvislosti s vývojem na Ukrajině a s dubnovým plenárním zasedáním Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PS RE) se v médiích objevily zprávy o tom, že někteří z našich poslanců, členů PS RE, připojili svůj podpis pod návrh jisté rezoce.
Konec letošního února a začátek března jsem strávil se skupinou přátel v rumunském Banátu. Navštívili jsme a pár dní žili s potomky našich přistěhovalců, kteří před téměř dvěma stoletími přijeli kolonizovat toto opuštěné a divoké území na kopcích oko