Odboráři budoucí vládu poměrně výrazně chválili hned po sepsání koaliční smlouvy. I oni však poukázali na to, že koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL možná nebude mít z čeho své štědré sliby zaplatit. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš totiž trvá na tom, že se nebudou zvyšovat daně a finanční prostředky vláda získá úsporami ve státní správě.

Babiš je však pro koalici nebezpečnou „nášlapnou minou" z více důvodů. Kupříkladu nemá čisté lustrační osvědčení, které po něm teoreticky může požadovat prezident Miloš Zeman, pokud se bude držet postupu svých předchůdců v úřadě. Miliardář dal navíc opakovaně najevo, že si umí představit také jinou vládu než jen tu s lidovci. Nevyloučil spolupráci s Úsvitem přímé demokracie Tomio Okamury a v záloze se mu navíc nabízí i případná podpora od komunistů. Pravicovým voličům ANO by to teoreticky mohlo vadit, levicovým už méně. Andrej Babiš získal hlasy z obou táborů.

Rizikem pro novou vládu je i prezident Miloš Zeman. Ten již dal najevo, že v případné vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) nechce ministrem zahraničí jmenovat svého dlouholetého kritika Lubomírá Zaorálka. Ten se proti Zemanovi stavěl již v době prezidentské volby z roku 2003. Zeman však nechce vidět ani Martina Stropnického na postu ministra obrany.

Další z řady rizik představují i lidovci, resp. jejich předseda Pavel Bělobrádek. Když užší vedení strany kývlo na nabídku ČSSD, aby lidovci obsadili posty ministrů zemědělství a kultury, Bělobrádek nad tím vyjádřil překvapení. Místo kultury mohli prý získat silnější resort, možná dopravu. Nakonec ale KDU-ČSL ustoupila, aby jednání o vládě netrvala do nekonečna. Nespokojenost tu však může znovu vyplout na povrch a nemusí to trvat ani příliš dlouho.