Pane faráři, proč vy se bojíte vystoupit přímo na jméno, z čeho máte strach?

Pokud má někdo pocit, že v církvi vládne svoboda slova, tak je to ta poslední instituce, to poslední místo. Bohužel. Jedna věc je být loajální, druhá je však svoboda slova, svoboda člověka. Zkuste si jako farář nahlas říct, že byste byl pro zrušení celibátu, že je to přežitek, čeká vás nepříjemný pohovor nejen s mnohými staršími kolegy, ale i s nadřízeným.

Je tedy celibát přežitek?

V dnešní době už ano. Navíc nikdo nikdy přeci neřekl, že kněz nemůže být ženatý a nemít děti. I Kristus, pokud dobře studujeme historii a Bibli, ale nejen tu, zjistíme, že Ježíš eventuálně mohl i nějaký čas žít se ženou. Ovšem mnozí to slyšet nechtějí. Jedna věc jsou historická fakta, druhá fakta, která si každý vykládá po svém.

DALŠÍ ROZHOVORY PARLAMENTNÍCHLISTŮ.CZ

Byl byste pro to, aby se kněží ženili?

Řešil bych to asi tak, jako je to u jáhnů (duchovní nižší kategorie) nebo u řecko-katolické církve. Že by se mohli oženit před vysvěcením. Případně bych to nechal na volbě každého… Žádný člověk nemůže být šťastný, když třeba „nedobrovolně“ musí žít sám. Jsou spolubratři, kteří by nemohli s někým žít a zcela se oddali službě Bohu. Jsou ale ti, kteří by rádi a přitom by dokázali být skvělými duchovními. Pak je tu ta věc, že když kážu jako kněz v kostele o tom, jak se k sobě lidé, partneři, manželé mají chovat, může si kdekdo říct – co to plácá, co on o tom ví. Také se mi to stalo. A ti lidé mají bohužel pravdu.

Říká se, že kdysi papež zakázal sňatky kněžím kvůli majetku, ale církev to oficiálně popírá.

Částečně to pravda je. Navíc obavy o to, že by nepůsobilo dobře, kdyby se „rozcházející se“ duchovní dohadoval se ženou, kdo si co vezme, jsou na místě. Spíš je to ale proto, aby lidově řečeno se kněz nerozptyloval a všechnu svou energii, snahu, lásku věnoval svým ovečkám, farníkům, lidem.

Když jsme u majetku, co si myslíte o církevních restitucích?

Už jsem to jednou zmiňoval. Dohoda o narovnání s církvemi je ve stavu, v jakém byla připravena a přijata, velmi nešťastná. Katolická církev tím ztratila a ztratí spoustu příznivců a skutečně se obávám spekulantů. Také toho, že se nebude mít kdo o nemovitosti starat. Domyslel někdo, kdo a z čeho bude platit daně a poplatky? V době, kdy nemovitosti jdou prudce dolů nebo stagnují, my se staneme největší „realitní kanceláří“ na světě, protože nezbude než většinu těch nemovitostí prodat… Co s tím kdo bude dělat? V této těžké ekonomické době. Nikdo nedomýšlí důsledky. Víte, co je lidí, kteří se od roku 1990 soudí o opravdu svůj, prokazatelně komunisty ukradený majetek? Dodnes neúspěšně. A naše církev a i další církve dostaly za pár měsíců vše, co jim bylo „ukradeno“.

Ale kněz by přeci měl hájit zájmy církve.

Říkám jen svůj názor. Jak se ukazuje, ne veškerý majetek, který je požadován, je prokazatelně církve. Už se nejméně jeden příklad ukázal minimálně jako sporný. A takových bude více. Hájit zájmy církve či jakékoli „firmy“ , kde je člověk zaměstnán, není přeci o tom, že nemohu říct svůj názor, i když u nás se to moc nenosí.

Jste podobně jako papež František jedním z mála, který otevřeně kritizuje poměry v církvi svaté. On to dělá ale oficiálně, vy naopak.

On je hlava katolické církve, nejvyšší představitel. I když ho řada biskupů, kardinálů i kněží nemá rádo, ba se nebojím říct – nenávidí ho, ale respektovat ho musí, mě by nerespektoval nikdo. Nikdo by se mě nezastal. Každý se bojí opovržení, toho, že by se začalo říkat, že jsem jako Jan Hus, který se vyslovil proti tomu, jak se církev chová.

Ale u nás už se neupaluje.

Snad jediné štěstí. Jednou jsem si dovolil generálnímu vikáři říct jednu svou zcela věcnou kritickou poznámku, jak se biskupství chová ke starším spolubratřím a připadal jsem si jak vyvrhel. Proto to nedělám. Na serveru Parlamentnílisty.cz to má snad větší efekt.